DÍL 1

Elektroenergetika

(1)

Účastníky trhu s elektřinou jsou

  1. výrobci elektřiny,
  2. provozovatel přenosové soustavy,
  3. provozovatelé distribučních soustav,
  4. operátor trhu,
  5. obchodníci s elektřinou,
  6. zákazníci.
(2)

Účastníci trhu s elektřinou

  1. nesou odpovědnost za odchylku a jsou subjekty zúčtování odchylek,
  2. mohou přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování odchylek.
(3)

Účastník trhu s elektřinou je povinen hradit složku ceny služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie. Je-li účastník trhu s elektřinou dlužen z několika závazků složek ceny služby přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, započte se plnění nejprve na závazek úhrady složky ceny služby přenosové soustavy nebo distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

Komentáře

(1)

Výrobce elektřiny má právo

  1. připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
  2. dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, nebo přímým vedením,
  3. dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní potřebu a pro potřebu ovládaných společností, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují,
  4. nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
  5. omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny,
  6. nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny elektřiny.
(2)

Výrobce elektřiny je povinen

  1. na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,
  2. umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
  3. zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
  4. instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování podpůrných služeb,
  5. řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
  6. předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtování, který převzal odpovědnost za jeho odchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtování, údaje k uplatnění ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,
  7. poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností,
  8. předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení,
  9. dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
  10. podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením výrobny elektřiny,
  11. informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový přístup
  1. o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém roce,
  2. o množství emisí CO2 a o množství radioaktivního odpadu vyprodukovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce,
  1. za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, nabízet provozně a obchodně nevyužité výrobní kapacity,
  2. zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se výrobce elektřiny stává registrovaným účastníkem trhu,
  3. dodržovat ustanovení § 30 odst. 2 v případech, kdy dodává elektřinu zákazníkům,
  4. poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a rozvoje elektrizační soustavy,
  5. vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny elektřiny a udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu; tato povinnost se nevztahuje na výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje elektřiny poprvé uvedené do provozu do roku 2000 o instalovaném výkonu do 10 MW včetně a na průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW včetně,
  6. vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále jej každoročně upřesňovat; při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovatelem přenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční soustavy, k níž je výrobna elektřiny připojena; tato povinnost se nevztahuje na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny má instalovaný výkon nižší než 10 MW,
  7. při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám.
(3)

Výrobce neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským řízením výrobny elektřiny podle § 26 odst. 5.

Komentáře

(1)

Provozovatel přenosové soustavy

  1. zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj přenosové soustavy a zajišťuje propojení přenosové soustavy s jinými soustavami, a za tím účelem zabezpečuje podpůrné služby a dlouhodobou schopnost přenosové soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, spolupracuje s provozovateli propojených přenosových soustav a spolupracuje na integraci vnitřního evropského trhu s elektřinou,
  2. poskytuje službu přenosové soustavy,
  3. řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě,
  4. odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavy,
  5. účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s Nařízením o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a při zachování bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavy poskytuje přeshraniční přenos elektřiny účastníkům trhu s elektřinou,
  6. v případě existujícího či hrozícího nedostatku kapacity přenosové soustavy informuje dotčené účastníky trhu s elektřinou na základě jejich žádosti o důvodech, pro které neuskutečnil přenos elektřiny.
(2)

Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem jiné licence udělované podle tohoto zákona než licence na přenos elektřiny.

(3)

Provozovatel přenosové soustavy má právo

  1. zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
  2. obstarávat za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu; pro řízení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a pro řízení toků elektřiny podle odstavce 1 písm. c) obstarávat regulační energii,
  3. omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou
  1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
  2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
  3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
  4. jestliže mu zákazník neumožní přístup k měřicímu zařízení,
  5. jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle § 51,
  6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
  7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,
  8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
  9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
  10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny provozovateli propojených přenosových soustav,
  1. změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben, přeshraniční výměnu elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavy
  1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
  2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
  3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
  4. při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové soustavy podle § 52,
  5. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení,
  6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
  7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,
  8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
  9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,
  10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny nebo v důsledku jiných provozních stavů způsobených provozovateli propojených přenosových soustav, nebo
  11. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5,
  1. v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
  2. vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,
  3. odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
  4. vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
  5. pro zajištění integrace vnitřního evropského trhu s elektřinou nabývat vlastnické právo k elektřině,
(4)

Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(5)

V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6 a písmenu d) bodu 6 je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 50 dnů předem.

(6)

V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7)

V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel přenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přenosové soustavy.

(8)

Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(9)

Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(10)

Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen

  1. každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy,
  2. zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě,
  3. zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou,
  4. zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádnou činnost,
  5. zajišťovat měření v přenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,
  6. zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat Pravidla provozování přenosové soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,
  7. poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce při provozu a rozvoji sítí,
  8. informovat ministerstvo a Energetický regulační úřad o omezení dovozu nebo vývozu elektřiny,
  9. zpracovávat ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav roční přípravu provozu přenosové soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro přenos a předpokládané omezení přenosu, a zveřejňovat ji,
  10. každý druhý rok zpracovávat desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej zveřejňovat; ustanovení § 58k odst. 10 první věty a § 58l odst. 5 se použije obdobně,
  11. průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu elektřiny přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech provozování přenosové soustavy,
  12. provádět ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav hodnocení provozu přenosové soustavy z technického hlediska,
  13. účtovat odděleně za přenos a za systémové služby,
  14. zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby,
  15. zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,
  16. vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli distribučních soustav, jejichž zařízení je připojeno k přenosové soustavě,
  17. dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
  18. informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,
  19. zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přenosové soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové spotřeby elektřiny a řešení výpadku výroben elektřiny,
  20. poskytovat součinnost operátorovi trhu při organizování vnitrodenního trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu s regulační energií,
  21. zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přenos elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přenosové soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
  22. poskytovat všem účastníkům trhu s elektřinou informace týkající se provozování přenosové soustavy nezbytné pro řádné fungování trhu s elektřinou; touto povinností není dotčena povinnost provozovatele přenosové soustavy dodržovat mlčenlivost podle písmene o),
  23. hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,
  24. zatím neúčinné,
  25. registrovat odběrná místa a předávací místa u operátora trhu,
  26. zajistit neznevýhodňující podmínky pro poskytovatele podpůrných služeb.

Komentáře

(1)

Provozovatel přenosové soustavy musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynem.

(2)

K zajištění nezávislosti provozovatele přenosové soustavy musejí být splněny tyto podmínky nezávislosti:

  1. provozovatel přenosové soustavy je vlastníkem přenosové soustavy,
  2. nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad jeho obchodním závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
  1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,
  2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,
  1. ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy neuplatňuje jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
  1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,
  2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,
  1. provozovatel přenosové soustavy
  1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo výrobcem plynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje jiné právo,
  2. nevyrábí elektřinu nebo plyn nebo neobchoduje s elektřinou nebo s plynem,
  1. členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo členy jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami není oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
  1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,
  2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,
  1. členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo správní rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami nesmí být osoba, která je členem dozorčí rady, členem statutárního orgánu nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.
(3)

Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny nebo výrobcem plynu nebo obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem. Státní orgán, orgán územního samosprávného celku nebo jiná osoba veřejného práva, která vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem, musí být nezávislá na státním orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo jiné osobě veřejného práva, která vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavy.

(4)

Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy, jestliže se provozovatel přenosové soustavy účastní na založení právnické osoby za účelem provozování přenosových soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě získá účast, a přenechá takové osobě přenosovou soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přenosovými soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby založené za účelem provozování přenosových soustav podle předchozí věty účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přenosových soustav nebo nezávislí provozovatelé přenosových soustav.

(5)

Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nabýt ani vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu v provozovateli přenosové soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, správní rady nebo členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl.

(6)

Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí

  1. právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,
  2. vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,
  3. právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami,
  4. jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem s elektřinou nebo plynem.

Komentáře

(1)

Provozovatel distribuční soustavy

  1. zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,
  2. poskytuje služby distribuční soustavy,
  3. řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.
(2)

Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, nesmí být souběžným držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem.

(3)

Provozovatel distribuční soustavy má právo

  1. zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
  2. nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě,
  3. omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou
  1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
  2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
  3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
  4. při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51,
  5. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
  6. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
  7. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
  8. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
  9. při odběru elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.
  1. změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s ohledem na spolehlivý provoz distribuční soustavy
  1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
  2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
  3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
  4. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení,
  5. při neoprávněné dodávce do distribuční soustavy podle § 52,
  6. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
  7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
  8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
  9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,
  10. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5, nebo
  11. neumožnil-li výrobce elektřiny opakovaně bez vážného důvodu přístup k měřicímu zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván,
  1. v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
  2. vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy,
  3. odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
  4. vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti.
(4)

Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(5)

V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických komunikací a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně však 15 dnů předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut.

(6)

V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení; v případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody.

(7)

V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy.

(8)

Provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(9)

Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(10)

Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen

  1. každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
  2. na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny,
  3. zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení zařízení k distribuční soustavě, u zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí, kteří nejsou vybaveni průběhovým měřením, přiřadit odpovídající typový diagram dodávek,
  4. zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro distribuci elektřiny distribuční soustavou,
  5. zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV a odpovídat za jeho činnost,
  6. zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,
  7. zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup Pravidla provozování distribuční soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,
  8. poskytovat provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům jiných distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a vzájemné spolupráce,
  9. zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy roční přípravu provozu distribuční soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro distribuci a předpokládané omezení distribuce, a zveřejňovat ji,
  10. každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavy, a to nejméně na 5 let,
  11. průběžně zveřejňovat informace o možnostech distribuce elektřiny v distribuční soustavě způsobem stanoveným v Pravidlech provozování distribuční soustavy,
  12. provádět hodnocení provozu distribuční soustavy z technického hlediska,
  13. zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za distribuci elektřiny,
  14. zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,
  15. vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli soustav, s jejichž zařízením je jeho zařízení propojeno,
  16. dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
  17. na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi distribučními soustavami, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení k této distribuční soustavě,
  18. poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,
  19. na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi přenosovou a distribuční soustavou, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy spojených s připojením svého zařízení k přenosové soustavě.
(11)

Provozovatel distribuční soustavy je rovněž povinen

  1. informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,
  2. zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek a potřebné údaje k uplatnění ceny za systémové služby a ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,
  3. zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,
  4. zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
  5. řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo pokyny technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy, ke které je jeho soustava připojena, při stavech nouze vyhlášeném tímto provozovatelem nebo při předcházení stavům nouze oznámeném tímto provozovatelem,
  6. zajistit přenos elektřiny a v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě distribuci elektřiny,
  7. provést technická opatření k ochraně ptactva na nově instalovaných stožárech venkovního vedení vysokého napětí a při výměně stávajících stožárů,
  8. zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
  9. při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,
  10. zajistit si dodávku elektřiny na krytí ztrát v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu,
  11. hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou.
(12)

Pokud provozovatel distribuční soustavy, která není přímo připojena k přenosové soustavě, nemá schválena vlastní Pravidla provozování distribuční soustavy, použijí se Pravidla provozování distribuční soustavy provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přenosové soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.

Komentáře

(1)

Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce elektřiny. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.

(2)

K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:

  1. osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby elektřiny, přenosu elektřiny a obchod s elektřinou nebo plynem; členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárním orgánem nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem, který je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele,
  2. musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům člena statutárního orgánu nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele; odměňování člena statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele,
  3. provozovatel distribuční soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji distribuční soustavy, jež jsou nezávislá na vertikálně integrovaném podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.
(3)

Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení k vyloučení diskriminačního chování (dále jen „program rovného zacházení“), kterým stanoví

  1. opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele distribuční soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele s provozovatelem distribuční soustavy,
  2. povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.
(4)

Provozovatel distribuční soustavy jmenuje nebo jinak obsazuje auditora programu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.

(5)

Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok a zároveň ji zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a poskytnout jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady a všechny zaměstnance.

(6)

Člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele, která je držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem.

(7)

Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem ani v takovém řízení podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.

(8)

Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena pachtem obchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto zákona provedena pachtem jednotlivého majetku, je propachtovatel povinen sdělit pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely cenové regulace.

(9)

Oddělení podle tohoto zákona není povinen provést vertikálně integrovaný podnikatel, který poskytuje služby pro méně než 90 000 připojených odběrných míst zákazníků.

(10)

Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu s elektřinou, pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s elektřinou nebo s výrobcem elektřiny, který je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele.

Komentáře

(1)

Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy

  1. provádí dispečerské řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavě a dispečerské řízení zdrojů poskytujících podpůrné služby k zajištění systémových služeb v přenosové soustavě a v distribučních soustavách v součinnosti s provozovatelem distribuční soustavy,
  2. zajišťuje dodržování pravidel propojení s elektrizačními soustavami ostatních států včetně rozhodování o využití přeshraničních vedení propojujících přenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí; při rozhodování o využití přeshraničních vedení propojujících přenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí musí technický dispečink provozovatele přenosové soustavy přihlížet k technickým omezením přenosové soustavy a propojených soustav v zahraničí,
  3. spolupracuje při provádění dispečerského řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavě s provozovateli propojených soustav v zahraničí.
(2)

Technický dispečink provozovatele distribuční soustavy provádí dispečerské řízení výroben elektřiny a distribuce elektřiny v distribuční soustavě v souladu s § 25 odst. 1 písm. c).

(3)

Technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav a technický dispečink provozovatele přenosové soustavy jsou povinny spolupracovat a poskytovat si nezbytné údaje pro dispečerské řízení.

(4)

Při dispečerském řízení předávaných výkonů

  1. mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink provozovatele distribuční soustavy povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy,
  2. mezi distribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink provozovatele distribuční soustavy, která není přímo připojena k přenosové soustavě, povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přenosové soustavě,
  3. mezi distribučními soustavami v reálném čase, pokud nejsou ve vztahu podle písmene b), jsou technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav povinny vzájemně spolupracovat.
(5)

Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy a technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav jsou v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy a po využití dostupných tržních mechanismů zajišťovaných operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy oprávněny za účelem odstraňování nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části při dispečerském řízení v nezbytné míře dočasně omezovat výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny. Omezení výroby elektřiny ve výrobnách s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla může být prováděno nejvýše v rozsahu neohrožujícím dodávky tepla.

(6)

Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, jehož technický dispečink omezil při dispečerském řízení prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, je povinen poskytnout příslušnému výrobci elektřiny náhradu za neodebranou elektřinu ve výši odpovídající celkovému příjmu výrobce po odečtu nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení výroby. V případě sporu o výši náhrady rozhoduje Energetický regulační úřad.

(7)

Účastník trhu s elektřinou, jehož zařízení je připojeno k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, je povinen předávat technickému dispečinku nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení.

(8)

Dispečerské řízení napětí a jalových výkonů výroben elektřiny prováděné technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavy nebo technickým dispečinkem provozovatele distribuční soustavy se nepovažuje za omezení výroby elektřiny.

Komentáře

(1)

Zákazník má právo

  1. na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,
  2. nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných států nebo na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu,
  3. na dopravu dohodnutého množství elektřiny do odběrného místa za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací,
  4. na informace o celkové směsi paliv dodavatele a informace o dopadu na životní prostředí,
  5. na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny,
  6. nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
  7. poskytovat a rozúčtovat jiné osobě elektřinu odebranou zákazníkem prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického zařízení o napětí do 52 kV včetně.
(2)

Zákazník je povinen

  1. řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy, ke které je jeho zařízení připojeno, a Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
  2. umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy,
  3. umožnit přístup k měřicím zařízením provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy,
  4. udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,
  5. předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny, pokud je subjektem zúčtování,
  6. provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,
  7. podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu,
  8. při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá odběrná elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,
  9. zaregistrovat se u operátora trhu před uskutečněním dodávky elektřiny od jiného výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou,
  10. uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky,
  11. při stavebních úpravách distribuční soustavy anebo její části, včetně přípojek, umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; dojde-li v důsledku stavebních úprav ke změně umístění měřicího zařízení, považuje se elektrické zařízení za ním za odběrné elektrické zařízení v majetku vlastníka nemovitosti; veškeré náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavy,
  12. při uplatnění práva na volbu dodavatele podle odstavce 1 písm. e) dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou.
(3)

Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy.

(4)

Zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, pouze po dohodě s provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

(5)

Zákazník může provozovat výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW, pokud je propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou a pokud není ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny, pouze na základě uzavřené smlouvy o připojení, která zahrnuje i připojení výrobny elektřiny. V tomto případě se na zákazníka dále vztahují práva podle § 23 odst. 1 písm. a) a povinnosti podle § 23 odst. 2 písm. a), c), e), i) a j).

(6)

V případě provozování výrobny elektřiny podle odstavce 5 je zákazník dále povinen

  1. zajistit, aby k výrobě elektřiny byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami,
  2. zajistit, aby práce spojené s instalací a provozem výrobny elektřiny byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,
  3. vyrábět elektřinu tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo zájmu na ochranu životního prostředí.
(7)

Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům dodávána elektřina na základě smlouvy, je povinen

  1. tuto dodávku zákazníkům umožnit,
  2. udržovat společnou domovní elektrickou instalaci sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,
  3. poskytovat technické údaje o společné domovní elektrické instalaci držiteli licence na distribuci elektřiny,
  4. umožnit držiteli licence na distribuci elektřiny přístup k této společné domovní instalaci.

Komentáře

(1)

Obchodník s elektřinou má právo

  1. na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny,
  2. nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu a od držitelů licence na obchod nebo z jiných států a prodávat ji ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států,
  3. na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u operátora trhu,
  4. ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny.
(2)

Obchodník s elektřinou je povinen

  1. řídit se Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribučních soustav,
  2. předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu v případě, že je subjektem zúčtování,
  3. účtovat odděleně o dodávce elektřiny poslední instance,
  4. dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
  5. zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s elektřinou u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s elektřinou stává registrovaným účastníkem trhu,
  6. vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,
  7. zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
  8. informovat neprodleně operátora trhu a zákazníka o tom, že pozbyl oprávnění nebo možnost uskutečňovat dodávku elektřiny,
  9. poskytnout provozovateli distribuční soustavy identifikační údaje o zákazníkovi, jemuž dodává elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny,
  10. poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu,
  11. strpět opatření prováděná provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze,
  12. zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup Kontrolní seznam evropského spotřebitele energie o právech spotřebitele vypracovaný Komisí a zveřejněný Energetickým regulačním úřadem a informovat své zákazníky o možnosti se s Kontrolním seznamem evropského spotřebitele energie seznámit,
  13. sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi v postavení spotřebitele, který vypověděl závazek ze smlouvy nebo odstoupil od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, datum ukončení dodávky elektřiny,
  14. při provádění úkonů nezbytných k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny uvádět pravdivé a úplné informace a na žádost Energetického regulačního úřadu předložit údaje a podklady sloužící k jejich ověření.

Komentáře

(1)

Výstavba výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více je možná pouze na základě udělené státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny (dále jen „autorizace“). Za celkový instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny se považuje součet hodnot instalovaných výkonů výrobních jednotek v místě připojení do elektrizační soustavy.

(2)

O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.

(3)

Autorizaci ministerstvo neudělí, pokud předpokládaná výrobna elektřiny není v souladu

  1. se státní energetickou koncepcí,
  2. s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů, pokud jde o výrobu elektřiny z výrobny, která je předmětem podpory podle zvláštních právních předpisů,
  3. s územně plánovací dokumentací,
  4. se surovinovou politikou státu,
  5. s požadavky na energetickou účinnost, bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy, bezpečnost osob a majetku, bezpečnost dodávek elektřiny, očekávanou budoucí poptávku po elektřině, zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny v České republice,
  6. s energetickým posudkem pro zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona o hospodaření energií.
(4)

Autorizaci lze převést na jinou osobu pouze se souhlasem ministerstva za předpokladu splnění ustanovení odstavce 3 a postupem podle § 30b.

Komentáře

Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje

  1. harmonogram přípravy výstavby výrobny elektřiny obsahující předpokládané termíny vydání rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení, připojení k přenosové soustavě nebo přepravní soustavě nebo distribuční soustavě elektřiny nebo distribuční soustavě plynu, případně zahájení zkušebního provozu a kolaudačního souhlasu,
  2. základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu, druhu výrobny a energetické účinnosti,
  3. předpokládané umístění výrobny elektřiny,
  4. údaje o palivu nebo o jiných použitých zdrojích energie,
  5. vyjádření provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy o zajištění systémových služeb a o vlivu na bezpečnost a spolehlivost provozu elektrizační soustavy včetně termínu a podmínek připojení,
  6. údaje o charakteru provozu výrobny elektřiny a o předpokládaném ročním využití instalovaného výkonu,
  7. vyjádření operátora trhu o vlivu výrobny elektřiny na zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu a na naplňování cílů Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů,
  8. energetický posudek podle zákona o hospodaření energií v případě výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou ročního provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren.

Komentáře

(1)

Rozhodnutí o udělení autorizace obsahuje

  1. základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu, druhu výrobny a energetické účinnosti,
  2. údaj o umístění výrobny elektřiny,
  3. údaje o palivu nebo jiných použitých zdrojích energie,
  4. podmínky platnosti autorizace, zejména k zajištění podpůrných služeb včetně vlivu výrobny elektřiny na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.
(2)

Držitel autorizace je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné skutečnosti vztahující se k udělené autorizaci.

(3)

Na základě oznámení podle odstavce 2 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.

(4)

Ministerstvo vede evidenci vydaných autorizací.

Komentáře

(1)

Autorizace zaniká

  1. v případě, že držitel autorizace nepožádá o vydání územního rozhodnutí podle zvláštního zákona nejpozději
  1. do 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 100 MW, nebo
  2. do 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u výroben elektřiny s instalovaným výkonem 100 MW a více,
  1. v případě zastavení územního řízení nebo zamítnutí žádosti o vydání územního rozhodnutí dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí,
  2. u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého, pokud držitel autorizace dosud nepožádal o vydání územního rozhodnutí podle zvláštního zákona,
  3. vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo jestliže byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení včetně vstupu držitele autorizace do likvidace, dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí, nebo
  4. zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace.
(2)

Ministerstvo autorizaci zruší

  1. pro závažné neplnění podmínek autorizace, nebo
  2. na základě žádosti držitele autorizace.

Komentáře

Vlastník přímého vedení je v případě, že přímé vedení je elektricky propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, povinen

  1. provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivnění kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,
  2. umožnit při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze využití přímého vedení pro potřeby provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy a řídit se pokyny technického dispečinku.

Komentáře

(1)

Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení a s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy.

(2)

Elektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady

  1. v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu4d) provozovatel distribuční soustavy,
  2. mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu4d), je-li její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy,
  3. mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu4d), je-li její délka nad 50 m, žadatel o připojení.
(3)

Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení.

(4)

Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(5)

Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku.

(6)

Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.

(7)

Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku.

(8)

Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti; na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na objektu zákazníka nebo na hranici jeho nemovitosti.

(9)

Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky.

(10)

Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe objektu nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.

(11)

Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na stanici zákazníka, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.

(12)

Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více zákazníků z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí nemovitosti.

Komentáře

(1)

Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.

(2)

Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

(3)

Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany

  1. u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
  1. pro vodiče bez izolace 7 m,
  2. pro vodiče s izolací základní 2 m,
  3. pro závěsná kabelová vedení 1 m,
  1. u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně
  1. pro vodiče bez izolace 12 m,
  2. pro vodiče s izolací základní 5 m,
  1. u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m,
  2. u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m,
  3. u napětí nad 400 kV 30 m,
  4. u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m,
  5. u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m.
(4)

V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

(5)

Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

(6)

Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti

  1. u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m vně od oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena, 20 m nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
  2. u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,
  3. u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech,
  4. u vestavěných elektrických stanic 1 m vně od obestavění.
(7)

Ochranné pásmo výrobny elektřiny je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými v kolmé vzdálenosti

  1. 20 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 20 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k přenosové soustavě, nebo distribuční soustavě s napětím větším než 52 kV,
  2. 7 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 7 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k distribuční soustavě s napětím nad 1 kV do 52 kV včetně,
  3. 1 m vně oplocení výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně,
  4. v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně,
  5. 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které je výrobna elektřiny umístěna, u výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem nad 10 kW.

Pro výrobnu elektřiny připojenou k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem do 10 kW včetně se ochranné pásmo nestanovuje.

(8)

V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno

  1. zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
  2. provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
  3. provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
  4. provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
(9)

V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.

(10)

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

(11)

Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy

  1. stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
  2. udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
(12)

V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

(13)

Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.

(14)

Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení musí být v případě, že

  1. na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně trojnásobkem průměru rotoru,
  2. na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně rovnající se průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny.
(15)

Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení za bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny.

(16)

Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním zákonem33).

Komentáře

(1)

Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

(2)

Přeložku zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.

(3)

Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy po provedení přeložky se nemění.

Komentáře

(1)

Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických přípojek může za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení, při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.

(2)

Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.

Komentáře

(1)

Měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen typovým diagramem dodávek.

(2)

Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav a zákazníci jsou povinni na svůj náklad upravit předávací místo nebo odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy.

(3)

Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav, zákazníci a obchodníci s elektřinou mohou se souhlasem provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy pro vlastní potřebu a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí zařízení. Toto měřicí zařízení musí být zřetelně označeno.

(4)

Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav a zákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy se zakazuje.

(5)

Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy zajistí jednotlivé části měřicího zařízení proti neoprávněné manipulaci.

(6)

Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav či zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

(7)

Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení typu stanoveného prováděcím právním předpisem, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu. Zákazník má právo na instalaci měřicího zařízení pro měření dodávky elektřiny do svého odběrného místa. Pokud zákazník požádá provozovatele distribuční soustavy o instalaci měřicího zařízení vyššího typu než měřicí zařízení stanoveného typu, provozovatel distribuční soustavy požadované měřicí zařízení instaluje. Zákazník je v takovém případě povinen uhradit provozovateli distribuční soustavy rozdíl nákladů na měřicí zařízení, jeho instalaci, provoz a odečty požadovaného měřicího zařízení oproti měřicímu zařízení stanoveného typu.

(8)

Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen na základě písemné žádosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření správnosti měření.

(9)

Je-li na měřicím zařízení, které je ve vlastnictví provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti měření.

Komentáře

(1)

Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřinyy dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat

  1. výčet odběrných míst,
  2. způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny,
  3. délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou,
  4. oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
  5. způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
  6. dobu trvání závazku.
(2)

Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroener­getice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroener­getice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.

(3)

Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, umístění měřicího zařízení, termíny a místo připojení zařízení. V případě připojení zařízení pro výrobu elektřiny přímo k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny musí smlouva obsahovat jeho druh a skutečný instalovaný výkon. Smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny k přenosové soustavě a smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu elektřiny k distribuční soustavě vyžaduje písemnou formu.

(4)

Smlouvou o zajištění služby přenosové soustavy se zavazuje provozovatel přenosové soustavy zajišťovat službu přenosové soustavy a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu služby přenosové soustavy. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet předávacích míst. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy vyžaduje písemnou formu.

(5)

Smlouvou o přeshraničním přenosu elektřiny se provozovatel přenosové soustavy zavazuje za podmínek stanovených pro přeshraniční přenosy elektřiny a pravidel spolupráce provozovatelů přenosových soustav přenést pro druhou smluvní stranu do zahraničí nebo ze zahraničí sjednané množství elektřiny a druhá smluvní strana se zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční přenosy elektřiny; druhou smluvní stranou může být subjekt zúčtování nebo operátor trhu, nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která nenakupuje ani nedodává elektřinu na území České republiky a uzavře s operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylek. Smlouva o přeshraničním přenosu elektřiny vyžaduje písemnou formu.

(6)

Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi, výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou pro dodávku elektřiny zákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo provozovateli distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě služby distribuční soustavy zajišťovat službu distribuční soustavy a zákazník, výrobce elektřiny, obchodník s elektřinou nebo provozovatel distribuční soustavy se zavazuje zaplatit cenu služby distribuční soustavy. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat termín zahájení poskytování služby distribuční soustavy, hodnotu rezervovaného příkonu nebo výkonu sjednanou ve smlouvě o připojení, způsob měření elektřiny a jejího průběhu a výčet odběrných nebo předávacích míst. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí dále obsahovat opatření přijímaná při předcházení stavu nouze a ve stavu nouze.

(7)

Smlouvou o zúčtování regulační energie se zavazuje operátor trhu finančně vypořádat dodávku regulační energie uskutečněnou v rozsahu určeném provozovatelem přenosové soustavy poskytovateli regulační energie. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky operátora trhu. Smlouva o zúčtování regulační energie vyžaduje písemnou formu.

(8)

Smlouvou o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou se zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou účast na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou a vypořádávat uskutečněné obchody a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou vyžaduje písemnou formu.

(9)

Smlouvou o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií se zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou bezplatný přístup na vyrovnávací trh s regulační energií a finančně vypořádávat uskutečněné obchody. Smlouva o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií vyžaduje písemnou formu.

(10)

Smlouvou o poskytování podpůrných služeb se zavazuje poskytovatel podpůrných služeb dodat sjednané množství podpůrných služeb ve stanovené kvalitě a provozovatel přenosové soustavy se zavazuje zaplatit cenu. Smlouva o poskytování podpůrných služeb vyžaduje písemnou formu.

(11)

Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje zaplatit regulovanou cenu. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.

(12)

Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2, 4 a 6 neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její neplatnosti.

Komentáře

(1)

Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je

  1. odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
  2. odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,
  3. odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,
  4. připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
  5. odběr měřený měřicím zařízením,
  1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,
  2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,
  3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,
  1. odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,
  2. odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.
(2)

Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

(3)

Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

(4)

V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.

Komentáře

(1)

Neoprávněnou dodávkou elektřiny do elektrizační soustavy je

  1. dodávka bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
  2. dodávka bez měřicího zařízení, pokud dodávka bez měřicího zařízení nebyla smluvně sjednána,
  3. dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
  4. dodávka měřená měřicím zařízením,
  1. které prokazatelně nezaznamenalo dodávku nebo zaznamenalo dodávku nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné dodávce změnily,
  2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy,
  3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci,
  1. dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo zařízení přenosové soustavy.
(2)

Při neoprávněné dodávce je výrobce povinen uhradit vzniklou škodu.

(3)

Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy se zakazuje.

Komentáře

(1)

Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je

  1. využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy v rozporu s dispečerským řá­dem,
  2. využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou nebo neoprávněným odběrem elektřiny,
  3. využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.
(2)

Při neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je fyzická nebo právnická osoba, která neoprávněně využívala službu přenosové soustavy nebo službu distribuční soustavy povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

(3)

Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny se zakazují.

Komentáře

(1)

Stavem nouze je stav, který vznikl v elektrizační soustavě v důsledku

  1. živelních událostí,
  2. opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu10),
  3. havárií nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny,
  4. smogové situace podle zvláštních předpisů,
  5. teroristického činu,
  6. nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části,
  7. přenosu poruchy ze zahraniční elektrizační soustavy, nebo
  8. je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob

a způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části.

(2)

Předcházení stavu nouze je soubor opatření a činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.

(3)

Pro celé území státu provozovatel přenosové soustavy

  1. vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
  2. oznamuje předcházení stavu nouze nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
  3. řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(4)

Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy

  1. vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
  2. oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
  3. řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(5)

Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s elektřinou povinni podřídit se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny.

(6)

Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno.

(7)

Při stavu nouze a předcházení stavu nouze s výjimkou stavu nouze podle odstavce 1 písm. d) mohou být provozovatelem soustavy využity pro výrobu elektřiny i výrobny elektřiny, které nesplňují limity podle zákona upravujícího oblast ochrany ovzduší10a).

Komentáře

DÍL 2

Plynárenství

(1)

Účastníky trhu s plynem jsou

  1. výrobci plynu,
  2. provozovatel přepravní soustavy,
  3. provozovatelé distribučních soustav,
  4. provozovatelé zásobníků plynu,
  5. obchodníci s plynem,
  6. zákazníci,
  7. operátor trhu.
(2)

Účastník trhu s plynem s právem regulovaného přístupu k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě

  1. odpovídá za odchylku a je subjektem zúčtování odchylek, nebo
  2. může přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování odchylek.
(3)

Ve stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy se zúčtování odchylek provádí ve zvláštním režimu zúčtování, a to pouze v časovém období, pro které byl stav nouze vyhlášen. Zvláštní režim zúčtování se uplatní pro celou plynárenskou soustavu a pro všechny subjekty zúčtování.

Komentáře

(1)

Výrobce plynu má právo

  1. na zřízení a provozování těžebních plynovodů, na připojení a přístup výrobny plynu nebo těžebního plynovodu k přepravní nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu,
  2. prodávat plyn vyrobený v jím provozované výrobně plynu ostatním účastníkům trhu s plynem a do jiných států,
  3. omezit nebo přerušit provoz výrobny plynu a těžebních plynovodů v nezbytném rozsahu v těchto případech:
  1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
  2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
  3. při vzniku a odstraňování poruch na těžebních plynovodech nebo na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,
  4. při provádění plánovaných stavebních úprav a oprav těžebních plynovodů nebo zařízení, sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,
  1. na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro plnění svých povinností,
  2. omezit, přerušit nebo ukončit dodávku plynu svým zákazníkům při neoprávněném odběru plynu,
  3. vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním těžebních plynovodů nebo výrobny plynu a to i v případě stavebních úprav a oprav,
  4. odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz těžebních plynovodů nebo výrobny plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
  5. v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech těžební plynovody nebo výrobny plynu.
(2)

Výrobce plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. h), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh výrobce plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(3)

Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv výrobce plynu podle odstavce 1 písm. f) a g) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u výrobce plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(4)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) je výrobce plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je výrobce plynu povinen písemně oznámit svým zákazníkům započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu, nejméně však 30 dnů předem.

(6)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce plynu povinen obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil výrobce plynu.

(8)

Výrobce plynu je dále povinen

  1. uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu nebo jinému výrobci plynu stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu,
  2. zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu a těžebního plynovodu a neznevýhodňující podmínky pro přístup do těžebního plynovodu,
  3. poskytovat jinému výrobci plynu nebo provozovateli zásobníku plynu, provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, na kterou jsou jeho těžební plynovody napojeny, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
  4. zajistit měření plynu dopravovaného jím provozovaným těžebním plynovodem, včetně jeho vyhodnocování a takto vyhodnocené údaje předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, pro které zajišťuje dopravu plynu těžebním plynovodem,
  5. vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci výroby plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
  6. vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu havarijní plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a každoročně je upřesňovat,
  7. zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení výroby plynu,
  8. vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynu a těžebních plynovodů,
  9. vést samostatné účty za výrobu plynu,
  10. připojit k těžebnímu plynovodu každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity; odmítnutí připojení k těžebnímu plynovodu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
  11. předávat operátorovi trhu údaje o výši a průběhu dodávky plynu vyplývající ze smluv o dodávce plynu a další nezbytné informace pro plnění povinnosti operátora trhu,
  12. dodržovat ustanovení § 61 odst. 2 v případech, kdy dodává plyn zákazníkům,
  13. zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu plynu u operátora trhu, zaregistrováním se výrobce plynu stává registrovaným účastníkem trhu,
  14. poskytovat provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, ke které je výrobna plynu připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo zásobníku plynu a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností, zejména hodnoty nezbytné pro vyúčtování plateb za služby operátora trhu,
  15. vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,
  16. každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity výroby plynu, a to na období nejméně 10 let.

Komentáře

(1)

Provozovatel přepravní soustavy má právo

  1. na přístup do zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské soustavy a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské soustavy,
  2. na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro plnění svých povinností,
  3. zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
  4. v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
  5. vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním přepravní soustavy,
  6. odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
  7. vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
  8. při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení zákazníků, pro něž přepravuje plyn,
  9. omezit nebo přerušit přepravu plynu v těchto případech:
  1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
  2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
  3. při provádění plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavy,
  4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy,
  5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,
  6. při neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu,
  7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, nebo
  8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovateli propojených přepravních soustav,
  1. nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě nebo pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy; toto není považováno za obchod s plynem.
(2)

Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(3)

Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přepravní soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(4)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však 30 dnů předem.

(6)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel přepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel přepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přepravní soustavy.

(8)

Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen

  1. zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj přepravní soustavy,
  2. poskytovat službu přepravy plynu na základě uzavřených smluv,
  3. připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení stanovené provozovatelem přepravní soustavy a stanovit mu termín připojení,
  4. poskytnout službu přepravy plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu třetích stran k přepravní soustavě s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity pro službu přepravy plynu nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přepravní soustavy; odmítnutí přístupu třetích stran k přepravní soustavě musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
  5. zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k přepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,
  6. zajišťovat měření plynu v přepravní soustavě včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, kterým poskytuje službu přepravy plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,
  7. poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,
  8. dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
  9. zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za přepravu plynu,
  10. vést samostatné účty za službu přepravy plynu, a to pro účely regulace,
  11. vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci přepravní soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,
  12. vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu havarijní plán přepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a každoročně jej upřesňovat,
  13. oznamovat v dostatečném předstihu účastníkům trhu, jejichž plynárenská zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavě, rozsah a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynu a upozorňovat na předpokládané snížení přepravní kapacity,
  14. zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení přepravní soustavy,
  15. zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu,
  16. vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynu z různých zdrojů,
  17. řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze,
  18. zajišťovat ochranu chráněných informací,
  19. každoročně zpracovávat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej zveřejňovat; ustanovení § 58k odst. 10 první věty a § 58l odst. 5 se použije obdobně,
  20. zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele přepravní soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele přepravní soustavy,
  21. vypracovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav a zásobníků plynu havarijní plán plynárenské soustavy, každoročně jej aktualizovat a předkládat ministerstvu,
  22. zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavy,
  23. budovat dostatečnou přeshraniční kapacitu v souladu s plánem rozvoje přepravní soustavy a zajišťovat standard infrastruktury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21),
  24. spolupracovat s jinými provozovateli přepravních soustav na regionální úrovni zahrnující dva nebo více členských států za účelem přidělování přepravních kapacit a výměny informací týkajících se bezpečnosti provozování přepravní soustavy,
  25. nabízet odděleně vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy,
  26. účtovat odděleně platby za vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy,
  27. zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přepravu plynu u operátora trhu, zaregistrováním se provozovatel přepravní soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
  28. vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,
  29. hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem.
(9)

Právnická osoba založená za účelem spolupráce podle odstavce 8 písm. x) je povinna přijmout a provádět vnitřním předpisem program rovného zacházení, pokud se na založení nebo činnosti této právnické osoby účastní provozovatel přepravní soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Ustanovení § 58i a 58j se použijí obdobně.

Komentáře

(1)

Na provozovatele přepravní soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, se dále použijí ustanovení § 58b až 58m o nezávislém provozovateli přepravní soustavy. Tím není dotčeno právo provozovatele přepravní soustavy postupovat podle ustanovení § 58n upravující vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavy.

(2)

Vedle ustanovení § 58 se na provozovatele přepravní soustavy, na něhož se nevztahuje odstavec 1, použije ustanovení § 58n.

Komentáře

(1)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít právní formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo evropské společnosti.

(2)

Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní formu akciové společnosti,

  1. vydává akcie na jméno jako cenný papír nebo akcie na jméno nebo na majitele jako zaknihovaný cenný papír,
  2. jeho statutární orgán má nejméně tři členy, přičemž jednání jménem společnosti se uskutečňuje nejméně dvěma členy společně; to neplatí, má-li akciová společnost nebo evropská společnost monistický systém,
  3. stanovy vedle obecných náležitostí stanovených zákonem o obchodních korporacích musí obsahovat rovněž úpravu základní organizační struktury, organizačního zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému.
(3)

Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní formu společnosti s ručením omezeným,

  1. je povinen zřídit dozorčí radu,
  2. má nejméně 2 jednatele, přičemž k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti se vyžaduje souhlas většiny jmenovaných jednatelů a jednání jménem společnosti se uskutečňuje alespoň dvěma jednateli společně,
  3. musí upravit základní organizační strukturu, organizační zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému.

Komentáře

(1)

Členy statutárního orgánu jmenuje nebo volí a odvolává dozorčí rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Dozorčí rada nebo správní rada dále schvaluje uzavření smluv o výkonu funkce člena statutárního orgánu a uzavření jiných smluv, kterými se upravují podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu.

(2)

Funkční období člena statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy je 5 let. Stanovy nezávislého provozovatele přepravní soustavy mohou zkrátit délku funkčního období člena statutárního orgánu, nejvýše však o dva roky. Odvolat člena statutárního orgánu před uplynutím funkčního období je možné pouze z důvodu hrubého porušení povinností spojených s výkonem jeho funkce.

(3)

Ke jmenování nebo volbě a odvolání člena statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo volbu člena statutárního orgánu neschválí, taková osoba se členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy nestane, i když tak rozhodla dozorčí rada nebo správní rada. Pokud Energetický regulační úřad neschválí odvolání člena statutárního orgánu, jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady nebo správní rady nezaniká.

(4)

Energetický regulační úřad rozhoduje o schválení uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu a uzavření jiné smlouvy, kterou se upravují podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu podle odstavce 1, a o schválení jejich změn.

(5)

Ve smlouvě o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo v jiné smlouvě, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu, musí být sjednány podmínky výkonu funkce člena statutárního orgánu, a to včetně odměňování nebo poskytování jiného plnění ve prospěch člena statutárního orgánu nebo podmínek výkonu funkce.

(6)

Poskytování jiného plnění ve prospěch členů statutárních orgánů než sjednaného ve smlouvách podle odstavce 5 se zakazuje.

Komentáře

(1)

Členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy nemůže být osoba, která v posledních 3 letech přede dnem jejího jmenování

  1. vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, která je součástí téhož koncernu nebo pro takovou jinou osobu vykonávala jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu,
  2. vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy nebo se účastnila na podnikání osoby, která vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynu pro vlastní spotřebu,
  3. vykonávala podnikatelskou činnost, při které přímo či zprostředkovaně vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami odlišnými od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynu pro vlastní spotřebu,
  4. zprostředkovávala nebo obstarávala obchody pro jiné osoby odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy.
(2)

Omezení podle odstavce 1 se vztahují na nadpoloviční většinu všech členů statutárního orgánu a nadpoloviční většinu všech osob přímo podřízených vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy. Ostatními členy statutárního orgánu nebo osobami přímo podřízenými vedoucím zaměstnancům podle ustanovení § 58b odst. 4 v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy nemohou být osoby, které v posledních 6 měsících přede dnem jmenování nebo jiného ustavení do funkce vykonávaly kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro takovou osobu vykonávaly jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu.

(3)

Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije pro člena statutárního orgánu nebo osobu přímo podřízenou vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy po dobu výkonu jejich funkčního období nebo trvání pracovněprávního vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavy.

(4)

Členové statutárního orgánu, osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy a zaměstnanci nezávislého provozovatele přepravní soustavy se dále nesmí účastnit na podnikání jiné osoby, která je součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo nabýt vůči takové osobě právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění. Plnění ve prospěch člena statutárního orgánu nebo osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy ani odměna za práci zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy nesmí jakýmkoli způsobem záviset na hospodářských výsledcích jiných osob než nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(5)

Členové statutárního orgánu nebo osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy, jsou povinni se po dobu 4 let ode dne odvolání z funkce nebo pracovního místa nebo jiného ukončení výkonu funkce zdržet

  1. výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy nebo která vykonává kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo výkonu jiné práce pro takovou osobu v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu,
  2. výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v osobě, která vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
  3. účasti jako společník nebo akcionář na podnikání osoby, která vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
  4. výkonu podnikatelské činnosti, při které by jako podnikatel vstupoval přímo či zprostředkovaně do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
  5. zprostředkování nebo obstarávání jakýchkoliv obchodů pro jiné osoby, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro osobu vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy.
(6)

Za obchodní vztah podle odstavců 1 a 5 se nepovažuje smluvní vztah uzavřený podle § 72.

Komentáře

(1)

Do působnosti dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy vedle působnosti stanovené zákonem o obchodních korporacích náleží rozhodování o všech záležitostech společnosti, které mají podstatný dopad na hodnotu podílů společníků nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Dozorčí rada nebo správní rada zejména

  1. schvaluje roční a dlouhodobé finanční plány,
  2. stanoví možnou úroveň zadluženosti,
  3. schvaluje návrh na rozdělení zisku určeného k výplatě společníkům předkládaný valné hromadě.
(2)

Rozhodnutí přijatá dozorčí radou nebo správní radou v rozsahu její působnosti podle odstavce 1 jsou pro členy statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy závazná. Dozorčí rada nebo správní rada však nesmí udělovat členu statutárního orgánu pokyny ohledně obchodního vedení společnosti, provozu nebo údržby přepravní soustavy a v záležitostech týkajících se přípravy desetiletého plánu rozvoje soustavy podle § 58k. Ustanovení stanov, kterými se vyhrazuje rozhodování o těchto záležitostech společnosti do působnosti dozorčí rady nebo správní rady, jsou neplatná.

(3)

K volbě takového počtu členů dozorčí rady nebo správní rady, který je o jeden nižší než polovina všech členů dozorčí rady nebo správní rady, a k uzavření smluv o výkonu funkce těchto členů dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiných smluv, které upravují podmínky při výkonu funkce těchto členů dozorčí rady nebo správní rady, a k jejich změně je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Schválení Energetickým regulačním úřadem podléhá volba těch členů dozorčí rady nebo správní rady nebo v případě evropské společnosti členů správní rady, kteří jsou voleni valnou hromadou.

(4)

Pokud Energetický regulační úřad volbu člena dozorčí rady nebo správní rady podle odstavce 3 za podmínek stanovených tímto zákonem neschválí, taková osoba se členem dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy nestane, i když tak rozhodla valná hromada nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(5)

Je-li složení členů dozorčí rady nebo správní rady v rozporu s odstavcem 3, má se za to, že dozorčí rada nebo správní rada není schopna plnit funkce dozorčí rady.

(6)

Pro délku funkčního období člena dozorčí rady nebo správní rady, možnost jejího zkrácení prostřednictvím stanov a odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady před uplynutím funkčního období platí ustanovení § 58c odst. 2 obdobně.

(7)

Pro členy dozorčí rady nebo správní rady, k jejichž volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, platí ustanovení § 58d odst. 1, 3 až 6 obdobně.

(8)

K odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady neschválí, jeho funkce rozhodnutím valné hromady nezaniká.

Komentáře

(1)

V řízení o schválení jmenování, volby nebo odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo schválení uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změny vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí do 3 týdnů od doručení úplné žádosti.

(2)

Pokud Energetický regulační úřad nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že uplynutím této lhůty Energetický regulační úřad jmenování, volbu nebo odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady anebo smlouvu podle odstavce 1 schválil.

(3)

Energetický regulační úřad neschválí jmenování nebo volbu člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, u kterého vzhledem k jeho dosavadní odborné činnosti a navrhovaným podmínkám výkonu funkce existují důvodné pochybnosti, zda by vykonával funkci řádně a nezávisle, zejména na jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(4)

Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změnu tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všem okolnostem lze mít za to, že navrhované podmínky výkonu funkce nebo jejich změny neumožní členovi statutárního orgánu nebo členovi dozorčí rady nebo správní rady, aby vykonával funkci řádně a nezávisle.

(5)

Energetický regulační úřad odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady před uplynutím jejich funkčního období neschválí, existují-li důvodné pochybnosti o splnění podmínek pro odvolání z funkce podle tohoto zákona.

Komentáře

(1)

Osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, je oprávněna sama nebo prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v nezávislém provozovateli přepravní soustavy, jen pokud sama nevyrábí plyn ani neobchoduje s plynem.

(2)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn sám nebo prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v dceřiné společnosti nebo vůči ní nabýt právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění, jen pokud tato dceřiná společnost nevyrábí plyn, neobchoduje s plynem a nevlastní zařízení na výrobu plynu.

(3)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhoduje nezávisle na jiných osobách, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, o majetku nezbytném k provozu, udržování a rozvoji přepravní soustavy, včetně financování. Provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit dostatečné finanční zdroje pro řádnou a efektivní přepravu plynu. Oprávnění dozorčí rady nebo správní rady podle § 58e tím není dotčeno.

(4)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen nastavit svoji strukturu a organizaci, pravomoci a povinnosti vedoucích členů statutárních orgánů, práva a povinnosti vedoucích zaměstnanců, systém řízení a vnitřní kontroly tak, aby byla zajištěna nezávislost výkonu práv a povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy na ostatních osobách, které jsou součástí téhož koncernu. Vnitřní předpisy podle věty první je nezávislý provozovatel přepravní soustavy povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu bez zbytečného odkladu po jejich přijetí.

(5)

Osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož koncernu, jsou povinny ve vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavy zdržet se jednání nebo udělování pokynů ohledně činností nezávislého provozovatele přepravní soustavy a provozu přepravní soustavy, kterým by

  1. přímo nebo nepřímo ovlivňovaly chování nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které má dopad na soutěž na trhu s plynem,
  2. přímo nebo nepřímo ovlivňovaly přípravu a zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy podle § 58k, nebo
  3. jiným způsobem ohrozily nezávislost provozovatele přepravní soustavy anebo plnění jeho povinností.
(6)

Uzavření jakékoli obchodní smlouvy mezi nezávislým provozovatelem přepravní soustavy a jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, podléhá schválení Energetickým regulačním úřadem. Energetický regulační úřad uzavření smlouvy schválí, pokud provozovatel přepravní soustavy prokáže, že smlouva byla sjednána za podmínek obvyklých v obchodním styku a sjednání smlouvy nemůže vést k porušení povinnosti podle § 58h odst. 9. Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy uzavře smlouvu s jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách, má se za to, že je smlouva sjednána za podmínek obvyklých v obchodním styku.

(7)

Ustanovení odstavce 6 se nepoužije pro smlouvy, jejichž předmětem jsou služby podle § 58h odst. 6 a činnosti podle § 58 odst. 1 písm. j).

(8)

Provozovatel přepravní soustavy je povinen vést záznamy o obchodních smlouvách uzavřených s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, a průběhu jejich plnění, a na vyžádání je zpřístupnit nebo poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu.

Komentáře

(1)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít dostatečné lidské, technické, materiální a finanční zdroje potřebné pro provádění přepravy plynu a plnění všech souvisejících povinností. Za tímto účelem je nezávislý provozovatel přepravní soustavy povinen zejména:

  1. vlastnit přepravní soustavu a další majetek nezbytný pro provádění přepravy plynu, s výjimkou zařízení, pro která byla udělena výjimka podle § 67a,
  2. zaměstnávat takový počet zaměstnanců, který umožňuje řádné provádění přepravy plynu,
  3. mít v rozsahu schváleném dozorčí radou nebo správní radou přístup k finančním zdrojům osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, z nichž plánuje financovat rozvoj nebo obnovu přepravní soustavy, a to v přiměřené lhůtě po podání příslušné žádosti.
(2)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy informuje Energetický regulační úřad o finančních zdrojích, které má k dispozici pro plánovaný rozvoj nebo obnovu přepravní soustavy, a podmínkách jejich využití, a to vždy k 30. červnu kalendářního roku.

(3)

Provádění přepravy plynu podle odstavce 1 dále zahrnuje:

  1. zastupování nezávislého provozovatele přepravní soustavy navenek včetně jednání vůči Energetickému regulačnímu úřadu,
  2. jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy ve všech věcech souvisejících s jeho účastí v Evropské síti provozovatelů přepravních soustav podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám,
  3. výkon činností spojených s umožněním přístupu do přepravní soustavy,
  4. vybírání plateb souvisejících s provozováním přepravní soustavy, včetně plateb za přístup do přepravní soustavy a za pomocné služby, zejména za vyrovnávání odchylek,
  5. provoz, údržbu a rozvoj přepravní soustavy,
  6. investiční plánování, zajišťující dlouhodobou bezpečnost a dlouhodobou schopnost přepravní soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku,
  7. výkon činností spojených s případnou účastí provozovatele přepravní soustavy v právnické osobě založené společně s jinými provozovateli přepravních soustav, subjekty organizujícími burzy pro obchodování s plynem nebo jinými subjekty za účelem vytváření a rozvoje regionálních trhů nebo jiných činností podporujících liberalizaci trhu s plynem a
  8. výkon vnitropodnikových činností včetně právních služeb, vedení účetnictví nebo provozu informačních systémů.
(4)

Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje vykonávat přepravu plynu s využitím služeb jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo jejích zaměstnanců, s výjimkou služeb sloužících k zajištění provozuschopnosti přepravní soustavy zadaných jako veřejná zakázka.

(5)

Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje přidělovat své zaměstnance k výkonu práce k jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

(6)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn poskytovat služby jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele pouze s předchozím souhlasem Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy doloží, že

  1. poskytování takových služeb nevede k diskriminaci ostatních účastníků trhu s plynem nebo jiných osob, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
  2. využití služeb je za stejných podmínek dostupné i jiným účastníkům trhu s plynem nebo jiným osobám, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
  3. poskytování takových služeb nenaruší nebo neomezí hospodářskou soutěž na trhu s plynem ani takové soutěži nebrání.
(7)

K posouzení splnění předpokladu podle odstavce 6 písm. c) si Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(8)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí svou firmou, ve svých sděleních nebo v rámci uplatňování své ochranné známky jednat tak, aby docházelo k jeho záměně s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí vykonávat činnost v obchodních prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

(9)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí být informačně oddělen od jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

(10)

Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje sdílet s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, bezpečnostní systémy, systémy pro kontrolu přístupu a jiné informační systémy. Tento zákaz se nevztahuje na systémy, jejichž provozovatelem je nezávislý provozovatel přepravní soustavy nebo osoba, která není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby při provozu těchto systémů byla dodržována povinnost podle odstavce 9.

(11)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí využívat službu poskytovatele služeb souvisejících s provozem nebo správou bezpečnostních systémů, systémů pro kontrolu přístupu nebo jiných informačních systémů, jestliže tuto službu stejného poskytovatele užívá jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Tento zákaz se nevztahuje na služby, jejichž poskytovatel není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby při poskytování těchto služeb byla dodržována povinnost podle odstavce 9.

(12)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit provedení povinného auditu pouze auditorem, který ve stejném účetním období neprovádí povinné audity jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

Komentáře

(1)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení a zveřejnit jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Program rovného zacházení stanoví

  1. opatření k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem přepravní soustavy,
  2. povinnosti a práva zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.
(2)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit řádné provádění programu rovného zacházení.

(3)

Program rovného zacházení schvaluje Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad program rovného zacházení schválí, pokud na základě posouzení jeho obsahu má za to, že povede k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(4)

Na provádění programu rovného zacházení a na dodržování právních povinností souvisejících s jeho prováděním dohlíží auditor programu.

Komentáře

(1)

Auditora programu jmenuje nebo jinak ustanoví a odvolává dozorčí rada nebo správní rada. O uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu včetně délky funkčního období a podmínky odvolání z funkce, rozhoduje dozorčí rada nebo správní rada. Jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu do funkce a jeho odvolání z funkce a uzavření smlouvy podle předchozí věty podléhá schválení Energetickým regulačním úřadem.

(2)

Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu neschválí v případě, že auditor programu není odborně způsobilý k výkonu funkce nebo nezávislý na provozovateli přepravní soustavy a jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy; v případě jmenování nebo jiného ustanovení právnické osoby se má za to, že právnická osoba je odborně způsobilá, pokud podmínku odborné způsobilosti splňuje ustanovený odpovědný zástupce. Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, pokud navrhované podmínky výkonu funkce neumožní nezávislý výkon jeho funkce na provozovateli přepravní soustavy nebo na jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(3)

Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí, existují-li důvodné pochybnosti ohledně splnění podmínek pro odvolání z funkce podle schválené smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu.

(4)

Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu neschválí, platí, že auditor programu nebyl ustaven. Pokud Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí, jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady nebo správní rady nezaniká.

(5)

Pro auditora programu nebo odpovědného zástupce auditora programu, je-li auditor programu právnická osoba, platí ustanovení § 58d odst. 1, 3 až 6 obdobně. Auditor programu, jedná-li se o právnickou osobu, nesmí být součástí téhož koncernu jako provozovatel přepravní soustavy.

(6)

Auditor programu je povinen

  1. dohlížet nad prováděním programu rovného zacházení,
  2. dohlížet nad plněním povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy podle § 58 odst. 8 písm. r) a podle § 58h odst. 9,
  3. vyhotovit a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení a předložit ji Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu,
  4. podávat Energetickému regulačnímu úřadu, nejméně jednou za půl roku, zprávy o provádění programu rovného zacházení a o plnění povinností auditora programu,
  5. podávat dozorčí radě nebo správní radě zprávy a doporučení týkající se programu rovného zacházení a jeho provádění,
  6. oznámit Energetickému regulačnímu úřadu závažná porušení právních předpisů a vnitřních předpisů upravujících program rovného zacházení a jeho provádění,
  7. podávat Energetickému regulačnímu úřadu zprávy o obchodních a finančních vztazích mezi nezávislým provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
  8. předkládat Energetickému regulačnímu úřadu návrhy předkládané k rozhodnutí dozorčí radě nebo správní radě nezávislého provozovatele přepravní soustavy týkající se desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a konkrétních investic do soustavy a rozhodnutí dozorčí rady nebo správní rady o těchto návrzích,
  9. sledovat dodržování programu rovného zacházení právnické osoby podle § 58 odst. 9.
(7)

Pokud ovládající osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, hlasováním na valné hromadě nebo prostřednictvím hlasování členů dozorčí rady nebo správní rady prosadí odmítnutí nebo odložení realizace investice do soustavy, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje soustavy podle § 58k realizována v období následujících 3 let, je auditor programu povinen takovou skutečnost oznámit Energetickému regulačnímu úřadu.

(8)

Auditor programu má právo účastnit se jednání valné hromady, zasedání členů statutárního orgánu nebo schůze jednatelů, na nichž se rozhoduje o záležitostech náležejících do obchodního vedení, a zasedání dozorčí rady nebo správní rady, popřípadě jiných orgánů zřízených stanovami. Auditor programu je povinen účastnit se jednání a zasedání orgánů společnosti podle věty první, je-li předmětem jednání nebo zasedání orgánů společnosti projednávání a rozhodování o

  1. podmínkách přístupu do soustavy podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám, zejména pokud jde o tarify, služby přístupu třetích stran, přidělování kapacit a řešení nedostatku kapacity, transparentnost, vyrovnávání a sekundární trhy,
  2. opatřeních ohledně provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy, včetně investic do nových připojení k přepravní soustavě, rozšíření přepravní kapacity a efektivnějšího využití stávající přepravní kapacity přepravní soustavy,
  3. pořízení nebo prodeji plynu k zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy.
(9)

Auditor programu má právo nahlížet do všech dokladů a zápisů týkajících se činnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy nezbytných k výkonu jeho funkce. Auditor programu má právo bez předchozího ohlášení vstupovat do všech obchodních prostor nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho funkce a jinou nezbytnou součinnost. Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.

Komentáře

(1)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen každoročně do 31. října zpracovávat a předkládat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje soustavy.

(2)

Při zpracování návrhu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy vychází nezávislý provozovatel přepravní soustavy z dosavadní a předvídatelné budoucí nabídky plynu a poptávky po něm. Za tímto účelem nezávislý provozovatel přepravní soustavy provede analýzu vývoje výroby, dodávek, dovozu a vývozu plynu, přičemž zohlední plánovaný rozvoj distribučních soustav připojených k přepravní soustavě, plánovaný rozvoj zásobníků plynu a plán rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.

(3)

Předmětem desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy jsou opatření přijímaná s cílem zajistit přiměřenou kapacitu přepravní soustavy, aby odpovídala požadavkům nezbytným pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy

  1. uvádí, které části přepravní soustavy je třeba v následujících deseti letech vybudovat nebo rozšířit,
  2. vymezuje veškeré investice do přepravní soustavy, o jejichž realizaci nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhodl, a nové investice, které je nutno realizovat v následujících třech letech,
  3. stanoví termíny realizace investic podle písmene b).
(4)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen konzultovat návrh desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy se stávajícími a případnými budoucími uživateli přepravní soustavy, jejichž oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje soustavy přímo dotčeny, a umožnit jim předkládat k návrhu připomínky. O konzultaci vede nezávislý provozovatel přepravní soustavy záznam.

(5)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy předkládá desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy zpracovaný podle odstavců 2 a 3 spolu se záznamem konzultace podle odstavce 4 Energetickému regulačnímu úřadu.

(6)

Energetický regulační úřad konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy. Za tímto účelem jej bez zbytečného odkladu po jeho obdržení zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních dnů. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, kde je možné se s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy seznámit a do kdy je možné uplatnit připomínky.

(7)

Stávající nebo případný budoucí uživatel přepravní soustavy, jehož oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy netýkají nebo které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(8)

Energetický regulační úřad posuzuje soulad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy s požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy uplatněnými v konzultačním procesu podle odstavců 6 a 7 a soulad s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Při posuzování souladu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii může Energetický regulační úřad konzultovat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy s Agenturou.

(9)

Nezahrnuje-li desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy opodstatněné požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy, je-li v rozporu s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii nebo trpí-li jinými vadami, může Energetický regulační úřad provozovateli přepravní soustavy nařídit, aby desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy změnil nebo odstranil vady, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Rozhodnutí o nařízení změny desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo odstranění jiných vad obsahuje odůvodnění a je prvním úkonem v řízení.

(10)

Nerozhodne-li Energetický regulační úřad o nařízení změny desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo odstranění jiných vad do 2 měsíců ode dne jeho předložení Energetickému regulační úřadu, platí, že desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy je úplný a bez vad. Po dobu vedení konzultace s Agenturou podle odstavce 8 lhůta neběží.

Komentáře

(1)

Energetický regulační úřad sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy.

(2)

Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy neuskuteční investici do přepravní soustavy, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy uskutečněna ve stanoveném termínu podle § 58k odst. 3 písm. c) a je stále relevantní podle aktuálního plánu rozvoje přepravní soustavy, může Energetický regulační úřad rozhodnout o

  1. nařízení uskutečnění této investice ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem,
  2. provedení výběrového řízení na poskytnutí úvěru pro financování investice do přepravní soustavy a stanovení podmínek tohoto řízení nebo o provedení emise dluhopisů nezávislého provozovatele přepravní soustavy a stanovení podmínek takové emise,
  3. nařízení navýšení základního kapitálu nezávislého provozovatele přepravní soustavy a stanovení podmínek navýšení základního kapitálu; ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu akcionáře na upsání nových akcií se nepoužijí.
(3)

Energetický regulační úřad uloží taková opatření podle odstavce 2, která s přihlédnutím k okolnostem jsou přiměřená a nejlépe povedou k uskutečnění investice do přepravní soustavy. Podle povahy věci může Energetický regulační úřad rozhodnout o uložení jednoho opatření nebo uložení více opatření současně.

(4)

Energetický regulační úřad opatření podle odstavce 2 neuloží, pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy prokáže, že uskutečnění investice brání překážka, jež nastala nezávisle na vůli nezávislého provozovatele přepravní soustavy a nezávislý provozovatel přepravní soustavy vyvinul veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby k uskutečnění investice došlo.

(5)

Náklady vzniklé nezávislému provozovateli přepravní soustavy v souvislosti s uskutečněním investice v souladu s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy se považují za náklady na zajištění efektivního výkonu licencované činnosti podle tohoto zákona.

Komentáře

(1)

Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen připojit k přepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobník plynu nebo odběrné plynové zařízení, jestliže žadatel uplatnil požadavek na realizaci investice do přepravní soustavy při přípravě desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo konzultaci vedené Energetickým regulačním úřadem a investice vyvolaná připojením do přepravní soustavy je v desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy zahrnuta. Ustanovení tohoto zákona o právu nezávislého provozovatele přepravní soustavy odmítnout připojení do přepravní soustavy se nepoužijí.

(2)

Povinnost připojení podle odstavce 1 zaniká, pokud uskutečnění investice do přepravní soustavy brání překážka, pro kterou není Energetický regulační úřad oprávněn uložit nezávislému provozovateli přepravní soustavy opatření k uskutečnění investic podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy.

(3)

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro zvyšování přepravní kapacity z důvodu zvýšení výkonu připojeného zařízení.

Komentáře

(1)

Provozovatel přepravní soustavy, který není součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynem.

(2)

K zajištění nezávislosti provozovatele přepravní soustavy musí být splněny tyto podmínky nezávislosti:

  1. provozovatel přepravní soustavy je vlastníkem přepravní soustavy,
  2. nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad jeho obchodním závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
  1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jakékoliv jiné právo,
  2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,
  1. ve vztahu k provozovateli přepravní soustavy neuplatňuje jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
  1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,
  2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,
  1. provozovatel přepravní soustavy
  1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo plynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo plynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje jakékoli jiné právo,
  2. nevyrábí elektřinu nebo plyn nebo neobchoduje s elektřinou nebo s plynem, ani není vlastníkem výrobny elektřiny nebo plynu,
  1. členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady, členy správní rady nebo členy jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami není oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
  1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jakékoli jiné právo,
  2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,
  1. členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady, členem správní rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami není osoba, která je členem dozorčí rady, členem statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.
(3)

Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přepravní soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny či plynu nebo obchodníkem s elektřinou či s plynem, a které jsou vzájemně nezávislé.

(4)

Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy, jestliže se provozovatel přepravní soustavy účastní na založení právnické osoby za účelem provozování přepravních soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě získá účast a přenechá takové osobě přepravní soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přepravními soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby založené za účelem provozování přepravních soustav podle předchozí věty účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přepravních soustav, nezávislí provozovatelé soustav nebo nezávislí provozovatelé přepravních soustav.

(5)

Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu provozovatele přepravní soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, členy správní rady, členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl.

(6)

Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí

  1. právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,
  2. vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,
  3. právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami,
  4. jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem s elektřinou nebo plynem.

Komentáře

(1)

Provozovatel distribuční soustavy má právo

  1. na připojení k přepravní soustavě nebo k jiné distribuční soustavě, pokud jsou splněny podmínky připojení,
  2. na informace od ostatních účastníků trhu s plynem nezbytné pro plnění svých povinností,
  3. na přístup do přepravní soustavy, jiné distribuční soustavy a zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícího do distribuční soustavy a množstvím plynu vystupujícího z distribuční soustavy,
  4. zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
  5. v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
  6. vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek,
  7. odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
  8. vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
  9. při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu,
  10. omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto případech:
  1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
  2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
  3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavy,
  4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy,
  5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,
  6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu,
  7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván,
  8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovatelem přepravní soustavy,
  9. v případě dodávky plynu z výroben plynu, která by ohrožovala bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízení,
  1. nakupovat plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě nebo pro vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynem,
  2. uzavřít hlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního ohrožení života.
(2)

Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; toto neplatí, pokud vlastníkem dotčeného plynárenského zařízení není provozovatel distribuční soustavy; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník plynárenského zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(3)

Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. e) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(4)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit účastníkům trhu, pro něž provádí distribuci plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce plynu, nejméně však 15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu nedohodne na lhůtě kratší. Plánované stavební úpravy, přeložky a opravy v období od 1. září do 31. května následujícího kalendářního roku lze provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkům.

(6)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit distribuci plynu nejpozději po úhradě náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem nebo neoprávněnou distribucí bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy.

(8)

Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen

  1. zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,
  2. poskytnout službu distribuční soustavy,
  3. uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli jiné distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní nebo distribuční soustavě,
  4. připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje stanovené podmínky, a oznámit termín, kdy bude možné žádosti o připojení k distribuční soustavě vyhovět; pokud není připojení možné z důvodů na straně provozovatele distribuční soustavy, oznámit žadateli důvody nemožnosti připojení,
  5. poskytnout službu distribuční soustavy každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele distribuční soustavy, s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro distribuci plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přepravní soustavy; odmítnutí služby distribuční soustavy musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
  6. zajistit neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k distribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,
  7. dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu dodržování úrovně kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
  8. poskytovat provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům distribučních soustav, provozovatelům zásobníků plynu a výrobcům plynu informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
  9. zajišťovat měření plynu v distribuční soustavě, včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, který poskytuje službu distribuční soustavy, naměřené a vyhodnocené údaje,
  10. zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za distribuci plynu,
  11. vést samostatné účty za službu distribuční soustavy pro účely regulace,
  12. poskytnout službu distribuční soustavy pro provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo k přepravní soustavě,
  13. vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci distribuční soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
  14. vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu havarijní plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně je upřesňovat,
  15. oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy a upozorňovat na snížení distribuční kapacity,
  16. zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení distribuční soustavy,
  17. zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou pro sledování kvality plynu dostačovat místa zřízená a provozovaná provozovatelem přepravní soustavy,
  18. poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,
  19. vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy,
  20. každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavy, a to na období nejméně 5 let,
  21. na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavě,
  22. zajišťovat ochranu chráněných informací včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,
  23. zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele distribuční soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy,
  24. zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,
  25. zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
  26. na základě žádosti obchodníka s plynem nebo výrobce plynu přerušit v případě neoprávněného odběru dodávku plynu,

aa) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
bb) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, zasílat je ministerstvu,
cc) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity souborů předávacích míst mezi distribuční a přepravní soustavou v členění potřebném pro zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy,
dd) hradit cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem,
ee) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek.

(9)

V případě, že provozovatel distribuční soustavy, která není přímo připojena k přepravní soustavě, nemá schválený vlastní Řád provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 8 písm. w), použije se Řád provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přepravní soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.

Komentáře

(1)

Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce plynu, přepravy plynu a uskladňování plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.

(2)

K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:

  1. osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem nebo elektřinou; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
  2. musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
  3. provozovatel distribuční soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji distribuční soustavy, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.
(3)

Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení, kterým stanoví

  1. opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele distribuční soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem distribuční soustavy,
  2. povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.
(4)

Provozovatel distribuční soustavy jmenuje nebo jinak ustanoví auditora programu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.

(5)

Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.

(6)

Provozovatel distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly v jiné právnické osobě, která je držitelem licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou.

(7)

Statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, která je držitelem licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou.

(8)

Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou ani v takovém řízení podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.

(9)

Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena pachtem obchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto zákona provedena pachtem jiného majetku, je propachtovatel povinen sdělit pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely cenové regulace.

(10)

Oddělení činností podle tohoto zákona není vyžadováno u vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, který poskytuje služby pro méně než 90 000 připojených zákazníků.

(11)

O možnosti zahrnutí prokazatelných minimálních oprávněných nákladů vzniklých držiteli licence na distribuci plynu v souvislosti s plněním povinnosti oddělení provozovatele distribuční soustavy do regulovaných cen může rozhodnout Energetický regulační úřad.

(12)

Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu s plynem, pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s plynem nebo s výrobcem plynu, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

Komentáře

(1)

Provozovatel zásobníku plynu má právo

  1. zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu zásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
  2. v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
  3. vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zásobníku plynu,
  4. odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz zásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
  5. vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
  6. omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s uskladňováním plynu v těchto případech:
  1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
  2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
  3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynu,
  4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování plynu,
  5. při neoprávněném odběru nebo neoprávněném uskladnění plynu,
  1. připojit své zařízení k přepravní soustavě nebo k distribuční soustavě za stanovených podmínek připojení,
  2. nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v zásobníku plynu nebo pro vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně zásobníku plynu a prodávat plyn v rozsahu povinností uložených tímto zákonem; toto není považováno za obchod s plynem,
  3. na informace nezbytné pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynem.
(2)

Provozovatel zásobníku plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele zásobníku plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(3)

Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele zásobníku plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(4)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel zásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkům, pro něž uskladňuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu, nejméně však 30 dnů předem.

(6)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel zásobníku plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7)

V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel zásobníku plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel zásobníku plynu.

(8)

Provozovatel zásobníku plynu je dále povinen

  1. zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj zásobníku plynu,
  2. zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených smluv,
  3. uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení svého zařízení k této soustavě,
  4. poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli distribuční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
  5. vést samostatné účty za uskladňování plynu,
  6. vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci kapacit a výkonů zásobníku plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
  7. vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu havarijní plán zásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat jej ministerstvu a každoročně upřesňovat,
  8. zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity,
  9. zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení zásobníku plynu,
  10. zajistit neznevýhodňující podmínky pro přístup do zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a umožnit přístup k zásobníku plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele zásobníku plynu, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro uskladňování plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu zásobníků plynu; případné odmítnutí připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele zásobníku plynu k zásobníku plynu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
  11. prodat plyn účastníka trhu s plynem, nebyl-li takto uskladněný plyn z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynem vytěžen ze zásobníku plynu do zániku závazku podle smlouvy o uskladnění plynu; toto není považováno za obchod s plynem,
  12. vyhlašovat stav nouze v rámci zásobníku plynu,
  13. každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj zásobníku plynu, a to na období nejméně 5 let,
  14. zajišťovat ochranu chráněných informací,
  15. zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele zásobníku plynu, po schválení zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele zásobníku plynu,
  16. zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení zásobníku plynu,
  17. dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup,
  18. zveřejňovat informace týkající se provozování zásobníku plynu, jež jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s plynem a které nejsou předmětem obchodního tajemství; tím není dotčena povinnost podle písmene n),
  19. zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na provozování zásobníku plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel zásobníku plynu stává registrovaným účastníkem trhu,
  20. vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat,
  21. každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji provozního objemu a maximálního vtláčecího a těžebního výkonu zásobníku plynu, a to na období nejméně 10 let.

Komentáře

(1)

Provozovatel zásobníku plynu, pokud je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se přepravy, uskladňování a distribuce plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.

(2)

K zajištění nezávislosti provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 se uplatní tato minimální kritéria:

  1. osoby odpovědné za řízení provozovatele zásobníku plynu se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem nebo elektřinou; členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele zásobníku plynu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
  2. musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům člena statutárního orgánu nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele zásobníku plynu bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele zásobníku plynu nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele; odměňování člena statutárního orgánu nebo vedoucího zaměstnance provozovatele zásobníku plynu nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
  3. provozovatel zásobníku plynu musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji zásobníku plynu, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli zásobníku plynu jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby zásobníku plynu, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí zásobníku plynu, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele zásobníku plynu a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.
(3)

Provozovatel zásobníku plynu musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení, kterým stanoví

  1. opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele zásobníku plynu ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem zásobníku plynu,
  2. povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele zásobníku plynu za splnění programu rovného zacházení.
(4)

Provozovatel zásobníku plynu jmenuje nebo jinak ustanoví auditora programu. Provozovatel zásobníku plynu je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.

(5)

Auditor programu je povinen dohlížet nad prováděním programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel zásobníku plynu je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel zásobníku plynu je povinen seznámit s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady a všechny zaměstnance.

Komentáře

(1)

Obchodník s plynem má právo

  1. nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem,
  2. nakupovat plyn z jiných států a prodávat plyn do jiných států,
  3. na přístup do těžebního plynovodu, přepravní soustavy, distribučních soustav, zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem,
  4. ukončit nebo přerušit dodávku plynu zákazníkovi při neoprávněném odběru plynu,
  5. na poskytnutí informací od operátora trhu, provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustav nezbytných k vyúčtování dodávek plynu zákazníkům, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavě,
  6. na poskytnutí nezbytných informací pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynem,
  7. na využití služby přepravy plynu nebo služby uskladňování nebo služby distribuční soustavy pro dodávku sjednaného množství plynu zákazníkovi.
(2)

Obchodník s plynem je povinen

  1. vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou obchodní bilanci, a to včetně údajů o vývozech plynu z České republiky a dovozech plynu do České republiky s uvedením zdrojů plynu, vyhodnocovat je a předávat společně s měsíčními údaji o počtech svých zákazníků s roční spotřebou nižší než 4 200 MWh, kteří změnili dodavatele plynu operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
  2. řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny dispečinků příslušných provozovatelů,
  3. dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, který je mu do plynárenské soustavy dodáván, a množstvím plynu, který z plynárenské soustavy odebírá,
  4. zajistit zákazníkům, kterým dodává plyn, jeho bezpečnou a spolehlivou dodávku při dodržení bezpečnostního standardu,
  5. poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění provozu a rozvoje plynárenské soustavy,
  6. vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,
  7. účtovat odděleně za dodávku plynu poslední instance,
  8. dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup,
  9. předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu podle § 20a,
  10. zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s plynem u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s plynem stává registrovaným účastníkem trhu,
  11. zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
  12. zajistit svým zákazníkům informaci, způsobem umožňujícím dálkový přístup, o Kontrolním seznamu evropského spotřebitele energie vypracovaném Komisí a zveřejněném Energetickým regulačním úřadem,
  13. sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi, který vypověděl závazek ze smlouvy nebo odstoupil od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, datum ukončení dodávky plynu podle této smlouvy,
  14. vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na obchod s plynem podklady pro analýzu rizik pro zpracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat,
  15. hradit cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem,
  16. při provádění úkonů nezbytných k uskutečnění volby nebo změny dodavatele plynu uvádět pravdivé a úplné informace a na žádost Energetického regulačního úřadu předložit údaje a podklady sloužící k jejich ověření.

Komentáře

(1)

Mohou-li obchodníkovi s plynem v důsledku použití ustanovení tohoto zákona, které se týkají povinnosti držitele licence na výrobu plynu, přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, umožnit přístup třetích stran k zařízením, na kterých vykonává licencovanou činnost, vzniknout závažné ekonomické problémy, jež mají původ v jím uzavřené smlouvě, ve které se obchodník s plynem zavazuje uhradit nasmlouvané množství plynu bez ohledu na to, jestli je skutečně odebral (dále jen „smlouva odeber nebo plať“), má právo podat Energetickému regulačnímu úřadu žádost o vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení povinnosti provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo výrobce umožnit přístup třetích stran do přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu nebo do těžebního plynovodu (dále jen „dočasné pozastavení“).

(2)

Písemná žádost o dočasné pozastavení musí obsahovat

  1. obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení, nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
  2. označení zařízení nebo určení vymezeného území, pro něž je vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno, rozsah, v jakém je pro označené zařízení nebo vymezené území vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno a požadovanou dobu platnosti rozhodnutí o dočasném pozastavení,
  3. úředně ověřenou kopii příslušné smlouvy odeber nebo plať,
  4. specifikaci ekonomických a finančních problémů, které pro žadatele o dočasné pozastavení vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať,
  5. popis kroků, které žadatel o dočasné pozastavení učinil před podáním žádosti, aby snížil nebo odvrátil nebezpečí ekonomických a finančních problémů, které pro něj vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať.
(3)

Žadatel o dočasné pozastavení je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu písemnou žádost podle odstavce 2 nejpozději 4 měsíce před požadovaným termínem uplatnění dočasného pozastavení. U každé smlouvy odeber nebo plať může Energetický regulační úřad po posouzení žádosti rozhodnout o dočasném pozastavení pouze jednou. Vzniknou-li však nebo mohou-li vzniknout závažné ekonomické nebo finanční problémy jiného charakteru, jež mají původ v téže smlouvě odeber nebo plať, pro kterou bylo dočasné pozastavení již uděleno, může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném pozastavení pro jednu smlouvu odeber nebo plať i vícekrát.

(4)

Na udělení dočasného pozastavení není právní nárok. Energetický regulační úřad při posuzování žádosti přihlíží vždy k těmto kritériím:

  1. souladu se státní energetickou koncepcí,
  2. závažnosti hospodářských a finančních obtíží, kterým žadatel o dočasné pozastavení čelí,
  3. cíli dosáhnout konkurenčního prostředí na trhu s plynem v České republice, skutečnému stavu hospodářské soutěže na tomto trhu a vlivu, který by případné rozhodnutí o dočasném pozastavení mělo na otevírání trhu s plynem v České republice,
  4. postavení žadatele o dočasné pozastavení na plynárenském trhu,
  5. datu podpisu a podmínkám dotčené smlouvy odeber nebo plať, včetně rozsahu, v němž tato smlouva pamatuje na možné změny na trhu s plynem v České republice,
  6. krokům žadatele o dočasné pozastavení vedoucím k odvrácení nebezpečí ekonomických a finančních problémů, vyplývajících ze smlouvy odeber nebo plať,
  7. rozsahu, v němž v době uzavírání smlouvy odeber nebo plať mohl žadatel o dočasné pozastavení předpokládat vznik závažných ekonomických nebo finančních problémů z ní vyplývajících,
  8. stupni technického a funkčního propojení dotčené soustavy nebo zásobníku plynu nebo těžebního plynovodu s ostatními částmi plynárenské soustavy České republiky,
  9. stanoviskům ministerstva, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a provozovatelů dotčených soustav, zásobníků plynu a těžebních plynovodů, kteří jsou neopomenutelnými účastníky správního řízení ve věci dočasného pozastavení.
(5)

Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména:

  1. obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
  2. dobu platnosti dočasného pozastavení,
  3. rozsah uplatnění dočasného pozastavení,
  4. odůvodnění dočasného pozastavení.
(6)

Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení oznamuje Energetický regulační úřad účastníkům řízení a Komisi.

(7)

Požádá-li Komise do 8 týdnů ode dne doručení rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení o jeho změnu nebo zrušení, Energetický regulační úřad takové rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení zruší nebo změní. Při zrušení nebo změně rozhodnutí dbá Energetický regulační úřad na to, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena.

Komentáře

(1)

Zákazník má právo na

  1. připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní nebo distribuční soustavě při dodržení podmínek připojení, pokud má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,
  2. volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynu,
  3. využití služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy ve svém odběrném místě za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací, pokud to technické podmínky přepravní nebo distribuční soustavy umožňují,
  4. zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem,
  5. přístup do přepravní soustavy, distribuční soustavy, k zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem,
  6. poskytovat jiné osobě odebraný plyn, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného plynového zařízení; náklady na nákup plynu na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem.
(2)

Zákazník je povinen

  1. uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení,
  2. umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je připojen,
  3. zajistit přístup k měřicím zařízením provozovateli příslušné soustavy, ke které je připojen,
  4. řídit se pokyny technických dispečinků provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy nebo výrobce plynu, k jehož zařízení je plynové zařízení zákazníka připojeno, a Řádem provozovatele přepravní soustavy nebo Řádem provozovatele distribuční soustavy,
  5. předávat operátorovi trhu měsíční údaje o dodávce plynu, kterou si zajišťuje v zahraničí nebo u výrobce plynu,
  6. udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit,
  7. při stavebních úpravách distribuční soustavy nebo její části včetně přípojek umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění hlavního uzávěru plynu a měřicího zařízení a při změně tlakové úrovně distribuční soustavy i osazení regulátoru tlaku plynu na veřejně přístupná místa; dojde-li v důsledku stavebních úprav ke změně umístění hlavního uzávěru plynu, považuje se plynové zařízení za ním za odběrné plynové zařízení v majetku vlastníka nemovitosti. Náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavy,
  8. v případě, že si zajišťuje dodávku plynu sám a nejedná se o domácnost, poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy,
  9. uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky,
  10. při uplatnění práva na volbu dodavatele dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou.
(3)

Zákazník, který si obstarává plyn sám, je povinen

  1. dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, které si do plynárenské soustavy dodává, a množstvím plynu, které z plynárenské soustavy odebírá,
  2. předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinnosti operátora trhu podle § 20a.
(4)

Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům v této nemovitosti dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen

  1. tuto dodávku zákazníkům umožnit,
  2. udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům, technickým normám a technickým pravidlům a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit,
  3. umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k odběrnému zařízení nacházejícímu se v nemovitosti vlastníka, kterým prochází neměřený plyn.
(5)

Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné nemovitosti je součástí této nemovitosti.

(6)

Vlastník odběrného plynového zařízení připojeného k těžebnímu plynovodu, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě je v případě ukončení provozu tohoto odběrného plynového zařízení povinen uhradit příslušnému provozovateli těžebního plynovodu, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy veškeré náklady prokazatelně vzniklé v souvislosti s odpojením odběrného plynového zařízení od těžebního plynovodu, přepravní soustavy nebo distribuční soustavy.

Komentáře

(1)

Bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy zajišťují dispečinky plynárenských podnikatelů.

(2)

Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny vzájemně spolupracovat a poskytovat nezbytné údaje pro dispečerské řízení.

(3)

Při stavech nouze na celém území státu a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele přepravní soustavy nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů zásobníků a dispečinků výrobců plynu. Pokyny dispečinku provozovatele místně příslušné distribuční soustavy, ke které je připojeno více než 90 000 zákazníků, jsou nadřazeny pokynům dispečinku provozovatelů distribučních soustav, pokynům dispečinku provozovatelů zásobníků plynu a pokynům dispečinku výrobců plynu na tuto soustavu připojených.

Komentáře

(1)

Zákazníkovi je možné dodávat plyn přímo z přepravní soustavy nebo výrobny plynu nebo z plynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu České republiky, a to přímým plynovodem.

(2)

Zákazník je oprávněn zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud mu byl odmítnut přístup k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.

(3)

Provozovatel přímého plynovodu je povinen

  1. umožnit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy instalovat měřicí zařízení a uhradit náklady na tuto instalaci,
  2. řídit se pokyny příslušných technických plynárenských dispečinků,
  3. zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodu tak, aby se nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

Komentáře

(1)

Plynovodní přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení.

(2)

Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(3)

Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy buď držitelem licence na distribuci plynu nebo oprávněnou osobou29) podle zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví nebo majetku osob. Splnění této povinnosti musí vlastník na vyžádání prokázat provozovateli distribuční soustavy, k jehož zařízení je přípojka připojena; vlastník ani jím zmocněná osoba na plynovodní přípojce nesmí provádět žádné zásahy bez vědomí tohoto provozovatele a musí zajistit splnění povinností vyplývajících z § 68 odst. 4 a § 69 odst. 3 tohoto zákona a ze zvláštního právního předpisu.

(4)

Provozovatel distribuční soustavy, k jehož distribuční soustavě je plynovodní přípojka připojena, je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá.

Komentáře

(1)

Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen „autorizace“), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo. Na přeložku vybraného plynového zařízení nebo při jeho stavební úpravě, při které nedochází ke změně technických parametrů, se autorizace nevyžaduje.

(2)

Vybranými plynovými zařízeními jsou

  1. přímé plynovody,
  2. zásobníky plynu,
  3. plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami,
  4. plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa,
  5. výrobny plynu.
(3)

Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

(4)

Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení není právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost dostupných energetických zdrojů11) a význam projektu pro vnitřní trh s plynem11).

(5)

Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat

  1. obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
  2. požadovanou dobu platnosti autorizace,
  3. požadovanou charakteristiku vybraného plynového zařízení,
  4. předpokládané umístění vybraného plynového zařízení,
  5. stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové zařízení odpovídá, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, zákonu o posuzování vlivů na ochranu životního prostředí,8)
  6. stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo distribuční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této soustavě,
  7. prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavy nebo distribuční soustavy v případě výstavby přímého plynovodu,
  8. doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě vybraného plynového zařízení,
  9. u plynovodů spojujících plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami doklady prokazující zajištění obousměrné kapacity nebo odůvodněnou žádost o udělení výjimky z tohoto požadavku.
(6)

Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.

(7)

Finanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.

(8)

Držitel autorizace je povinen bezodkladně písemně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci.

(9)

Na základě oznámení podle odstavce 8 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.

(10)

Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména

  1. obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
  2. dobu platnosti autorizace,
  3. dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu,
  4. základní údaje o vybraném plynovém zařízení,
  5. umístění vybraného plynového zařízení.
(11)

Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací.

(12)

Autorizace zaniká

  1. uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,
  2. u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace,
  3. vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení,
  4. zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,
  5. na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,
  6. rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.

Komentáře

(1)

V případě výstavby části přepravní soustavy, která má sloužit výhradně k propojení přepravní soustavy se zahraniční přepravní soustavou nebo propojení zahraničních přepravních soustav mezi sebou (dále jen „propojovací plynovod“), výstavby zásobníku plynu nebo v případě podstatného zvýšení přepravní nebo skladovací kapacity již provozovaného propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném omezení povinnosti umožnění připojení k takovému zařízení, umožnění přístupu k soustavě za regulované ceny, plnění povinností provozovatele přepravní soustavy podle § 58a až 58n tohoto zákona nebo omezení povinnosti umožnění přístupu do zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem (dále jen „dočasné omezení“). Dočasné omezení se může vztahovat k celé kapacitě nebo pouze části kapacity plynového zařízení, které je předmětem posuzování. Energetický regulační úřad informuje Komisi o podání žádosti o výjimku a předá kopii žádosti o výjimku pořízenou neprodleně poté, co žádost o výjimku Energetickému regulačnímu úřadu došla.

(2)

Součástí žádosti o dočasné omezení je návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení.

(3)

Návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení lze podat Energetickému regulačnímu úřadu též samostatně před podáním žádosti o dočasné omezení. Pokud Energetický regulační úřad schválí návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení a žadatel uskuteční nabídku plynového zařízení v souladu s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu nejpozději 3 měsíce před podáním návrhu na dočasné omezení, ustanovení odstavce 2 se nepoužije. V takovém případě je součástí žádosti o dočasné omezení vyhodnocení výsledků nabídky kapacity plynového zařízení. Při rozhodování o schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení se ustanovení odstavce 4 použije přiměřeně.

(4)

Žadatel o dočasné omezení musí prokázat, že

  1. výstavba propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu nebo podstatné zvýšení jejich kapacit povede ke zlepšení hospodářské soutěže v oblasti plynárenství a ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu,
  2. riziko spojené s investicí je takové, že k investici by bez udělení výjimky nedošlo, zejména existuje-li důvodná obava, že by bez dočasného omezení nemohlo být v přiměřeném časovém období dosaženo návratnosti investice,
  3. vlastníkem propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu bude fyzická nebo právnická osoba, která není zároveň provozovatelem některé z propojovaných soustav nebo provozovatelem soustavy, do které má být zásobník plynu připojen,
  4. užívání propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu bude za úhradu,
  5. dočasným omezením nedojde k ohrožení nebo omezení hospodářské soutěže v oblasti plynárenství nebo řádného fungování a rozvoje vnitřního trhu s plynem a rovněž nedojde k ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozování soustavy nebo soustav, ke kterým má být propojovací plynovod nebo zásobník plynu připojen.
(5)

Energetický regulační úřad návrh podle odstavce 2 rozhodnutím v části věci schválí, jestliže navržená pravidla pro přidělování a správu kapacity a pro řízení překročení kapacity plynového zařízení neznevýhodňujícím způsobem umožní

  1. zájemcům o kapacitu plynového zařízení o tuto kapacitu žádat a rezervovat ji, a to včetně kapacity plynového zařízení pro vlastní potřebu,
  2. nabízet nevyužitou kapacitu plynového zařízení na trhu s kapacitou a
  3. uživatelům plynového zařízení obchodovat s kapacitami na sekundárním trhu s kapacitou.
(6)

Na žádost žadatele Energetický regulační úřad řízení o dočasném omezení přeruší na dobu nezbytně nutnou k uskutečnění nabídky kapacity plynového zařízení zájemcům a vyhodnocení jejího výsledku podle pravidel schválených podle odstavce 5.

(7)

Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení na základě posouzení splnění předpokladů podle odstavce 4, posouzení potřeby výstavby propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu pro rozvoj plynárenské soustavy, výsledků nabídky kapacity plynového zařízení podle odstavce 6, a v případě propojovacích plynovodů rovněž na základě výsledků projednání žádosti o dočasné omezení s věcně příslušnými orgány členských států, k jejichž přepravní soustavě má být propojovací plynovod připojen nebo jejichž přepravní soustavy má propojovací plynovod propojit. Přitom může zohlednit stanovisko Agentury. Podmínkou pro vydání rozhodnutí, kterým Energetický regulační úřad žádosti o dočasné omezení vyhoví, je souhlasné stanovisko ministerstva ohledně bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu v České republice. Ministerstvo vydá stanovisko do 20 dnů ode dne obdržení žádosti.

(8)

Nachází-li se příslušný propojovací plynovod, který je předmětem jednoho stavebního projektu, na území více než jednoho členského státu, Energetický regulační úřad konzultuje žádost o dočasné omezení se všemi dotčenými regulačními orgány, a

  1. pokud regulační orgány dosáhly shody ohledně posouzení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich, Energetický regulační úřad rozhodne o žádosti a o rozhodnutí informuje Agenturu,
  2. pokud regulační orgány dotčených států dosáhly dohody ohledně posouzení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich, nebo pokud regulační orgány dotčených států požádají Agenturu o rozhodnutí ve věci, Energetický regulační úřad žádost o dočasné omezení postoupí Agentuře.
(9)

Po dobu konzultací s dotčenými regulačními orgány lhůty pro vydání rozhodnutí neběží. Energetický regulační úřad může společně s ostatními regulačními orgány dotčených států požádat Agenturu o prodloužení lhůty podle odstavce 8 písm. a), nejvýše však o 3 měsíce.

(10)

Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanoví dobu trvání dočasného omezení a výši kapacity, na niž se dočasné omezení nevztahuje. Je-li to důvodné s ohledem na velikost dodatečné kapacity, která má být vybudována, nebo změnu velikosti stávající kapacity, časový horizont projektu a podmínky na trhu s plynem v České republice, stanoví Energetický regulační úřad rovněž podmínky přístupu k propojovacímu plynovodu.

(11)

Pokud Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení, je povinen neprodleně předat Komisi stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí včetně shrnutí případu. Vyžádá-li si Komise doplňující informace nebo podklady a Energetický regulační úřad takové informace nebo podklady ve lhůtě stanovené Komisí neposkytne, má se za to, že Energetický regulační úřad stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o žádosti o dočasné omezení Komisi nepředal, ledaže před uplynutím takové lhůty došlo k jejímu prodloužení na základě dohody Komise a Energetického regulačního úřadu nebo Energetický regulační úřad před uplynutím lhůty Komisi sdělí, že se stejnopisem písemného vyhotovení rozhodnutí předal všechny informace a podklady nezbytné pro rozhodnutí Komise, a tuto skutečnost doloží.

(12)

Rozhodne-li Komise ve lhůtě 2 měsíců od obdržení stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí nebo ve lhůtě prodloužené podle odstavce 11, že má být rozhodnutí o dočasném omezení změněno, Energetický regulační úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci. Rozhodne-li Komise ve lhůtě podle věty první o tom, že má být rozhodnutí o dočasném omezení zrušeno, Energetický regulační úřad rozhodnutí o dočasném omezení zruší. Lhůta pro vydání nového rozhodnutí ve věci nebo zrušení rozhodnutí o dočasném omezení je 1 měsíc od doručení rozhodnutí Komise.

(13)

Rozhodnutí o dočasném omezení pozbývá platnosti, jestliže stavba propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu nebo zvýšení jejich kapacity nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy Komise udělila souhlas s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném omezení. Byla-li stavba zahájena v době podle věty první, pozbývá rozhodnutí o dočasném omezení platnosti, jestliže do 5 let ode dne, kdy Komise udělila souhlas s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném omezení, nebyl propojovací plynovod nebo zásobník plynu nebo jejich změna uvedeny do provozu. To neplatí, pokud Komise rozhodne o prodloužení doby platnosti souhlasu s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu s dočasným omezením.

(14)

Energetický regulační úřad může zrušit rozhodnutí o dočasném omezení, pokud žadatel o dočasné omezení neplní podmínky, které Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanovil. Řízení o zrušení rozhodnutí o dočasném omezení může Energetický regulační úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností podle věty první, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.

Komentáře

(1)

Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu.

(2)

Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí:

  1. u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany,
  2. u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany,
  3. u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany,
  4. u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu,
  5. u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí,
  6. u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení,
  7. u zařízení katodické protikorozní ochrany a vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m na obě strany.
(3)

V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

(4)

Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod, plynovodní přípojku nebo zásobník plynu

  1. stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
  2. udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
(5)

V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy, provozovatel zásobníku plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit; provozovatel zásobníku plynu dále na vlastní náklad udržuje volný prostor pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu.

(6)

Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu, vlastní telekomunikační sítě nebo plynovodní přípojky a ve volném prostoru pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu lze pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky.

(7)

Ochranné pásmo plynárenského zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo odstraněním stavby.

Komentáře

(1)

Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nebo dnem nabytí právní moci územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynového zařízení do provozu.

(2)

Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

(3)

Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v bezpečnostním pás­mu

  1. realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení,
  2. umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.
(4)

Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.

(5)

Bezpečnostní pásmo plynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízení nebo odstraněním stavby.

Komentáře

(1)

Přeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského zařízení nebo některých jeho prvků.

(2)

Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak. Vlastník plynárenského zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.

(3)

Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeložky nemění.

Komentáře

(1)

Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.

(2)

Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen vybavit měřicím zařízením předávací místa zásobníků plynu. Výrobce plynu je povinen vybavit měřicím zařízením předávací místa mezi výrobnou plynu a přepravní soustavou, distribuční soustavou nebo zásobníkem plynu, těžebním plynovodem jiného výrobce a odběrná místa zákazníků připojená k jím provozovanému těžebnímu plynovodu.

(3)

Způsob měření a typ měřicího zařízení určuje provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je plynové zařízení připojeno, s výjimkou předávacích míst zásobníků plynu, kde je určuje provozovatel přepravní soustavy, předávacích míst výrobny plynu připojené k zásobníku plynu, kde je určuje provozovatel zásobníku plynu, a odběrných míst zákazníků připojených k těžebnímu plynovodu, kde je určuje výrobce plynu.

(4)

Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavy nebo v Řádu provozovatele distribuční soustavy. V odůvodněných případech při změně měřicího zařízení jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci nového měřicího zařízení v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy nebo výrobcem plynu.

(5)

Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu toho, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení, se zakazuje.

(6)

Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu.

(7)

Ten, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení, má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník, výrobce plynu, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavy porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit tomu, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení.

(8)

Ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

(9)

Má-li zákazník, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavy pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Stejné právo má provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojena výrobna plynu. Ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, je povinen na základě jejich písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

(10)

Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření podle odstavce 8 ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo o ověření správnosti měření požádal.

(11)

Na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením nebo na těžebním plynovodu za měřicím zařízením nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je odběrné plynové zařízení nebo těžební plynovod připojen.

(12)

U zákazníků, jejichž roční odběr plynu na jednom odběrném místě nepřesáhne 2 100 MWh, je časový průběh měření, pokud nemají instalováno průběhové měření, nahrazen typovým diagramem dodávek.

Komentáře

(1)

Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

  1. výčet odběrných míst,
  2. způsob úhrady plateb za dodávku plynu,
  3. délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom odběrném místě nepřesahuje 4 200 MWh,
  4. oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
  5. způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek,
  6. dobu trvání závazku.
(2)

Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

(3)

Smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynu, provozovatel přepravní soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu připojit k jím provozovanému těžebnímu plynovodu, přepravní nebo distribuční soustavě nebo zásobníku plynu zařízení žadatele pro výrobu, distribuci plynu, uskladnění plynu nebo odběr plynu a zajistit požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky, termín a místo připojení zařízení a umístění měřicího zařízení.

(4)

Smlouvou o dopravě plynu těžebním plynovodem se zavazuje výrobce plynu dopravit pro jiného výrobce plynu, obchodníka s plynem nebo zákazníka sjednané množství plynu a výrobce plynu, obchodník s plynem nebo zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě plynu těžebním plynovodem musí dále obsahovat dobu trvání závazku, velikost kapacity, výčet předávacích míst, způsobu měření dopravovaného plynu a způsobu úhrady plateb za dopravu plynu.

(5)

Smlouvou o poskytnutí služby přepravy plynu se zavazuje provozovatel přepravní soustavy poskytovat službu přepravy plynu pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou nebo právnickou osobu a tento účastník trhu s plynem nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba se zavazuje zaplatit za službu přepravy plynu regulovanou cenu nebo cenu stanovenou na základě schváleného tržního způsobu stanovení ceny za mezinárodní přepravu plynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu musí dále obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele přepravní soustavy, dobu trvání závazku, určení vstupních a výstupních bodů přepravní soustavy, velikost přepravní kapacity, termín zahájení přepravy plynu a způsob měření plynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

  1. výčet odběrných míst,
  2. způsob úhrady plateb za službu přepravy plynu,
  3. oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele přepravní soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
  4. způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(6)

Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajišťovat zákazníkovi, obchodníkovi s plynem, výrobci plynu nebo provozovateli distribuční soustavy služby distribuční soustavy a v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přepravní soustavu poskytnout službu distribuční soustavy, ke které je distribuční soustava připojena, a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za služby distribuční soustavy. Výrobce plynu nebo obchodník s plynem zajišťuje služby distribuční soustavy zákazníkovi nebo výrobci s plynem, se kterým má uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, vlastním jménem a na vlastní účet. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele distribuční soustavy, dobu trvání závazku, termín zahájení distribuce plynu, velikost rezervované kapacity, výčet předávacích nebo odběrných míst, způsob měření distribuce plynu a jejího průběhu. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy se zákazníkem musí dále obsahovat

  1. způsob úhrady plateb za služby distribuční soustavy,
  2. oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
  3. způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(7)

Smlouvou o uskladňování plynu se zavazuje provozovatel zásobníku plynu uskladnit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou či právnickou osobu dohodnuté množství plynu a účastník trhu s plynem nebo zahraniční fyzická či právnická osoba se zavazuje zaplatit za uskladnění dohodnutou cenu. Smlouva o uskladňování plynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele zásobníku plynu, době trvání smlouvy, velikosti skladovací kapacity, provozní objem, denní vtláčecí výkon a těžební výkon. Smlouva o uskladňování plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

  1. způsob úhrady plateb za uskladnění plynu,
  2. oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele zásobníku plynu nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
  3. způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(8)

Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje platit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.

(9)

Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2 a 4 až 7 neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její neplatnosti.

Komentáře

(1)

Stavem nouze je stav, který vznikl v plynárenské soustavě v důsledku

  1. živelních událostí,
  2. opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu10),
  3. havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu,
  4. nevyrovnané bilance plynárenské soustavy nebo její části,
  5. teroristického činu,
  6. je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob,

a způsobuje významný a náhlý nedostatek plynu nebo ohrožení celistvosti plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části.

(2)

Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze. Skládá se ze dvou fází, a to z včasného varování, kdy existují takové informace, že může nastat stav nouze, a z výstrahy, kdy skutečně ke zhoršení zásobování zákazníků dochází, avšak není ještě nutné přistoupit k plošnému omezení spotřeby.

(3)

Pro celé území státu provozovatel přepravní soustavy

  1. vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
  2. oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
  3. řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(4)

Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy

  1. vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
  2. oznamuje předcházení stavu nouze, nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
  3. řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(5)

Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s plynem povinni podřídit se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu.

(6)

Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno.

(7)

Dojde-li v důsledku stavu nouze k nevyrovnané bilanci, zejména při rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek, a to bez ohledu na smlouvy uzavřené mezi účastníky trhu s plynem.

(8)

Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plá­ny.

(9)

Odstranění havárií a obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze vyhlášeném pro celé území státu koordinuje provozovatel přepravní soustavy a v případě vyhlášení stavu nouze pro část území státu provozovatel distribuční soustavy.

Komentáře

(1)

Obchodník s plynem nebo výrobce plynu je povinen zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky plynu při dodávce zákazníkům podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21), přičemž část bezpečnostního standardu stanovená prováděcím právním předpisem se zajišťuje uskladněním plynu v zásobnících na území členského státu Evropské unie tak, aby byly zajištěny bezpečné a spolehlivé dodávky plynu do České republiky. Tuto povinnost může obchodník s plynem nebo výrobce plynu zajistit prostřednictvím jiného účastníka trhu s plynem.

(2)

Obchodník s plynem nebo výrobce plynu, na kterého se vztahuje povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu podle odstavce 1, prokazuje bezpečnostní standard na daný měsíc vždy od prvého dne tohoto měsíce a předkládá údaje o rozsahu bezpečnostního standardu a o způsobu jeho zajištění vždy do patnáctého dne následujícího měsíce operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost předložit údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu se vztahuje na obchodníka s plynem podle odstavce 1 věty první i na účastníky trhu s plynem, prostřednictvím kterých je povinnost podle odstavce 1 zajišťována.

(3)

Bezpečnostní standard dodávky plynu se zajišťuje zejména:

  1. využitím zásobníků plynu,
  2. diverzifikací zdrojů dodávek plynu,
  3. prostřednictvím dlouhodobých smluv na dodávky plynu,
  4. prostřednictvím smluv, podle kterých lze přerušit dodávku plynu,
  5. využíváním alternativních paliv.

Komentáře

(1)

Neoprávněným odběrem plynu je

  1. odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
  2. odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění,
  3. odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,
  4. připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn,
  5. odběr měřený měřicím zařízením,
  1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,
  2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno,
  3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,
  1. odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení pro uskladňování plynu,
  2. odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.
(2)

V případě, že při změně dodavatele plynu probíhá odběr plynu v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr plynu a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.

(3)

Neoprávněnou přepravou plynu je

  1. využití služby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
  2. využití služby přepravy plynu při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,
  3. využití služby přepravy plynu uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavy.
(4)

Neoprávněnou distribucí plynu je

  1. využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
  2. využití služby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,
  3. využití služby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele distribuční soustavy,
  4. využití služby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
(5)

Neoprávněným uskladněním plynu je

  1. uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu,
  2. uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností.
(6)

Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.

(7)

Při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

(8)

Při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

Komentáře

DÍL 3

Teplárenství

(1)

Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen, pokud mu odběratel tepelné energie poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné energie, každému, kdo

  1. o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou koncepcí11),
  2. má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy,
  3. splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence.
(2)

Dodávat tepelnou energii jiné fyzické nebo právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné. Dodavatel tepelné energie je povinen vyúčtovat dodávku tepelné energie v souladu s prováděcím právním předpisem.

(3)

Smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné místo

  1. výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání,
  2. základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota a tlak,
  3. místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení nebo při jeho pravidelném ověřování, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,
  4. cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,
  5. při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování,
  6. v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů mezi ně.
(4)

Dodavatel tepelné energie má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:

  1. při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
  2. při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
  3. při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových a revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem,
  4. při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,
  5. při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli tepelné energie,
  6. při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,
  7. při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,
  8. jestliže odběratel tepelné energie používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů tepelné energie,
  9. při neoprávněném odběru.
(5)

Držitel licence na rozvod tepelné energie má právo

  1. v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,
  2. vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných tepelných zařízení,
  3. odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných tepelných zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění a stanovení rozsahu vlastník dotčené nemovitosti,
  4. vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
  5. vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu,
  6. na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle odstavce 3 písm. b),
  7. zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítí a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.
(6)

V případech uvedených v odstavci 4 je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li dodavatel tepelné energie oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 4 písm. c) nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil dodavatel tepelné energie.

(7)

Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; to neplatí, pokud držitel licence na rozvod tepelné energie není vlastníkem dotčeného rozvodného tepelného zařízení; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník rozvodného tepelného zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(8)

Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 5 písm. a) až d) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup nebo vjezd na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(9)

Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen

  1. provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,
  2. zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu,
  3. poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,
  4. bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,
  5. stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,
  6. v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,
  7. vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence.
(10)

Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv držitele licence na rozvod tepelné energie podle odstavce 5 písm. a) nebo b) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u držitele licence na rozvod tepelné energie do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(11)

Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.

Komentáře

(1)

Odběratel tepelné energie má právo na připojení ke zdroji tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že

  1. se nachází v místě výkonu licencované činnosti,
  2. má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy,
  3. splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a
  4. dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí.11)
(2)

Odběratel tepelné energie má právo na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie. Právo na náhradu škody je vyloučeno v případech podle § 76 odst. 4.

(3)

Oznámí-li dodavatel tepelné energie odběrateli tepelné energie změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení, má odběratel tepelné energie právo od smlouvy o dodávkách tepelné energie odstoupit s účinky k oznámenému termínu změn. Změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení je povinen dodavatel tepelné energie oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem. Neodstoupí-li odběratel tepelné energie od smlouvy o dodávce tepelné energie, je povinen upravit na svůj náklad odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo oznámeným změnám. Odběratel tepelné energie je dále povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie.

(4)

Odběratel tepelné energie může zřídit a provozovat náhradní nebo jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit jeho provoz, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energie.

(5)

Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

(6)

Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni umístění a provozování tohoto zařízení nadále strpět.

(7)

Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená tepelná energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie. Odběratel tepelné energie je na žádost dodavatele tepelné energie povinen umožnit přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie.

(8)

Zákazník má právo poskytovat jiné osobě odebranou tepelnou energii, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného tepelného zařízení; náklady na nákup tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem.

Komentáře

(1)

Povinností dodavatele tepelné energie je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a vyúčtovat odběrateli tepelné energie podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem12). Odběratel tepelné energie má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot. V případě, že předávací stanice slouží pro dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt, lze instalovat měření12) tepelné energie na vstupu nebo na výstupu z této předávací stanice.

(2)

Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je dodavatel tepelné energie povinen na základě písemné žádosti zákazníka do 30 dnů ověřit správnost měření a v případě zjištěné závady měřicí zařízení vyměnit. Zákazník je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li zjištěna závada měřicího zařízení, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel tepelné energie. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady zákazník. Toto ustanovení se použije obdobně též na dodávky tepelné energie distributorům tepelné energie, pokud smlouva o dodávce tepelné energie nestanoví jinak.

(3)

Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energie se zakazuje.

(4)

Dodavatel tepelné energie má právo měřicí zařízení osadit a zajistit proti neoprávněné manipulaci a provádět pravidelné odečty naměřených hodnot, odběratel tepelné energie je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel tepelné energie porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli tepelné energie.

(5)

Odběratel tepelné energie je v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst povinen poskytnout dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údaje ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody.

Komentáře

(1)

Předávací stanici určenou pro odběr tepelné energie pouze pro jeden objekt nebo tepelnou přípojku zřizuje na vlastní náklady odběratel tepelné energie, není-li dohodnuto jinak.

(2)

Vlastníkem tepelné přípojky nebo předávací stanice je ten, kdo ji zřídil, není-li dohodnuto jinak.

(3)

Opravy a údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice zajišťuje na své náklady její vlastník.

(4)

Dodavatel tepelné energie je povinen za úhradu předávací stanici určenou pouze pro jeden objekt nebo tepelnou přípojku udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.

Komentáře

(1)

Přeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.

(2)

Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud nedojde k jiné dohodě. Vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.

(3)

Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky nemění.

Komentáře

(1)

Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie do provozu.

(2)

Ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m.

(3)

U předávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou, vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.

(4)

V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo omezit nebo ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí nebo oznámení záměru v území o vydání územního souhlasu; orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, podmínky nepřezkoumává.

(5)

Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

(6)

Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.

(7)

Ochranné pásmo zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zaniká trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním zákonem33).

Komentáře

(1)

Stavem nouze je stav, který vznikl v soustavě zásobování tepelnou energií v důsledku

  1. živelní události,
  2. opatření státního orgánu za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu10),
  3. havárie na zařízení soustavy zásobování tepelnou energií,
  4. smogové situace podle zvláštních předpisů10a),
  5. teroristického činu,
  6. nevyrovnané bilance v soustavě zásobování tepelnou energií, nebo
  7. ohrožení fyzické bezpečnosti nebo ochrany osob,
  8. a způsobuje významný a náhlý nedostatek tepelné energie nebo ohrožení celistvosti soustavy zásobování tepelnou energií, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu.
(2)

Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.

(3)

Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze jsou držitelé licence na rozvod tepelné energie a odběratelé tepelné energie povinni se podřídit omezení spotřeby tepelné energie bez ohledu na uzavřené smlouvy. Držitelé licence na rozvod tepelné energie mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů tepelné energie.

(4)

Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje ministerstvo, pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným vhodným způsobem. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a příslušné hasičské záchranné sbory krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie.

(5)

U tepelných sítí zásobovaných z více než 50% z jednoho zdroje je držitel licence na rozvod tepelné energie povinen přezkoumat účinky výpadku tohoto zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů.

(6)

Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno.

Komentáře

(1)

Neoprávněným odběrem tepelné energie je

  1. odběr tepelné energie bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
  2. odběr tepelné energie při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem tepelné energie, které nejsou splněny ani po upozornění,
  3. připojení nebo odběr tepelné energie z té části odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení, kterou prochází neměřená tepelná energie,
  4. odběr tepelné energie měřený měřicím zařízením, které
  1. nezaznamenalo odběr tepelné energie nebo zaznamenalo odběr tepelné energie nesprávně ke škodě dodavatele tepelné energie v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo jeho součástí či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě tepelné energie změnily,
  2. nebylo osazeno dodavatelem tepelné energie, nebo jehož osazení jím nebylo schváleno,
  3. vykazuje chyby měření ve prospěch odběratele tepelné energie a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,
  1. odběr tepelné energie v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na rozvodném tepelném zařízení,
  2. odběr tepelné energie bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného tepelného zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odpojení měřicího zařízení, přestože byl odběratel tepelné energie k umožnění přístupu alespoň 15 dnů předem písemně vyzván.
(2)

Neoprávněnou dodávkou tepelné energie je dodávka tepelné energie do rozvodného tepelného zařízení provozovaného držitelem licence na rozvod tepelné energie bez smlouvy o dodávce tepelné energie nebo v rozporu s ní nebo bez písemného souhlasu tohoto držitele licence.

(3)

Neoprávněný odběr a neoprávněná dodávka tepelné energie se zakazuje.

(4)

Při neoprávněném odběru tepelné energie je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá tepelnou energii, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonu spotřebičů tepla a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelně nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru tepelné energie.

Komentáře


Poslední diskuze ke komentářům

ZoOOÚ § 4: Objektivní test a princip proporcionality

Osobně jsem považoval dosavadní přístup (subjektivní test) za rozumnější. Regulace je účinná, když…
01/12/2016 / Roman Kramařík

Poslední komentáře

ZVZ § 16: Stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek v souvislosti se…

V souvislosti se vznikem nového zadavatele odštěpením od stávajícího zadavatelského subjektu vzniká celá řada otízek v souvislosti se správným stanovením předpokládané hodnoty veřejných zakázek, na…
28/04/2017 / Marek Šimandl 0

ZoOHS § 16: Co lze považovat za nezákonný zásah?

ÚOHS (dále jen „žalovaný“) posuzoval spojení soutěžitelů UNIPETROL a ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, spočívající v úplném převzetí kontroly ze strany společnosti UNIPETROL (dále též „žalobce“) nad společností…
03/03/2017 / Eva Zorková 0

ZoOHS § 21b: Může být procesní úkon spočívající v upřesnění předmětu správního…

Nejvyšší správní soud se k této otázce vyjádřil ve svém rozsudku ze dne 3. 1. 2017, sp. zn. 2 As 260/2016. Okolnosti: ****ÚOHS (dále jen „žalovaný“) zahájil s několika soutěžiteli, mezi nimi i se…
06/02/2017 / Eva Zorková 0

Poslední diskuze k článkům

Prosincové plenární zasedání WP29: ČESKÉ NEOFICIÁLNÍ PŘEKLADY POKYNŮ WP29

Úřad včerejšího dne zveřejnil na svých webových stránkách své neoficiální překlady: (i) pokynů k…
11/01/2017 / Janka Brezániová

Adventní hitparáda právních zásad: A co třeba tahle:

Singularia non sunt extendenda, aneb že výjimky je třeba interpretovat restriktivně párkrát mi…
04/01/2017 / Consensus

Nejnovější judikatura

EnergZ § 4: NSS rozhodl ve věci týkající se licence na výrobu elektřiny pro…

Nejvyšší správní soud dnes shledal důvodnou kasační stížnost stěžovatelky FVE III Tuchlovice s. r. o. a zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž bylo zrušeno rozhodnutí o udělení licence na…
31/03/2017 / Petr Měšťánek 0

PoZE § 4: Okamžik uvedení výrobny do provozu

K Městskému soudu doputovala žaloba provozovatele FVE (Výrobce) na zrušení rozhodnutí Ústředního inspektorátu Státní energetické inspekce (SEI), kterým SEI Výrobci uložila pokuta za správní delikt…
02/01/2017 / Reglon 0

PoZE § 13: Výrobci energie neplatí za lokální spotřebu příspěvek na OZE

Okresní soud v Českých Budějovicích ve svém rozhodnutí č.j. 27 C 256/2015 – 205 potvrdil výklad, podle kterého nemusí výrobci energie z obnovitelných zdrojů platit z lokální spotřeby žádný příspěvek…
09/12/2016 / Barbora Šafaříková 0

Feedback