(1)
Pro účely stanovení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů podle
tohoto zákona se za elektřinu z obnovitelných zdrojů považuje elektřina
vyrobená využitím obnovitelných zdrojů naměřená v předávacím místě
výrobny elektřiny5) a distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo
naměřená na svorkách generátoru a snížená o technologickou vlastní
spotřebu elektřiny, anebo poměrná část elektřiny pocházející
z obnovitelného zdroje v případě společného spalování obnovitelného
zdroje a druhotného zdroje nebo neobnovitelného zdroje. Odebírá-li výrobce
ke krytí technologické vlastní spotřeby elektřinu z přenosové nebo
distribuční soustavy nebo z jiné výrobny elektřiny, je předmětem podpory
elektřina v množství naměřeném v předávacím místě výrobny
elektřiny a sníženém o množství elektřiny odebrané pro technologickou
vlastní spotřebu.
(2)
Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se vztahuje na výrobu
elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území
České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky
přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné
výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České
republiky.
(3)
Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se stanoví s ohledem na
předpokládané hodnoty výroby energie pro jednotlivé druhy obnovitelných
zdrojů pro jednotlivé roky do roku 2020 uvedené v Národním
akčním plánu.
(4)
Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se vztahuje na elektřinu
vyrobenou ve výrobnách elektřiny využívajících obnovitelné zdroje,
které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím
právním předpisem, a na elektřinu uvedenou v odstavci 5. Požadavky na
minimální účinnost užití energie se nestanoví pro výrobny elektřiny
využívající geotermální energii, energii slunečního záření, energii
větru a vody.
(5)
V případě elektřiny vyrobené
- spalováním obnovitelného zdroje je podpora elektřiny z obnovitelných
zdrojů stanovena odlišně podle druhu a parametrů obnovitelného zdroje a
způsobů jeho využití stanovených prováděcím právním předpisem,
- z biomasy nebo biokapalin se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů
vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou v zařízení schopném vyrábět
elektřinu v kombinované výrobě elektřiny a tepla, na které ministerstvo
vydalo osvědčení podle § 47,
- z bioplynu se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze
na elektřinu vyrobenou v kombinované výrobě elektřiny a tepla, která
využívá bioplyn vznikající alespoň ze 30 % z jiné biomasy, než je
cíleně pěstovaná biomasa na orné půdě6) a na travním porostu6), a která
zajistí efektivní využití pro alespoň 50 % primární energie biomasy, ze
které je bioplyn vyroben; vlastní technologická spotřeba elektřiny a tepla
výrobny elektřiny se přitom nezapočítává; způsob vykazování množství
cíleně pěstované biomasy na orné půdě a na travním porostu při výrobě
bioplynu stanoví prováděcí právní předpis,
- využitím energie slunečního záření se podpora elektřiny
z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně
elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kWp, která je umístěna
na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí
pevným základem evidované v katastru nemovitostí7); podporována je pouze
elektřina vyrobená v jedné výrobně elektřiny do 30 kWp, která je
umístěna na jedné střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy
spojené se zemí pevným základem evidované v katastru nemovitostí7),
- energetickým využitím komunálního odpadu se podpora elektřiny
z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biologicky
rozložitelné části komunálního odpadu; v případě nevytříděného
komunálního odpadu stanoví podíl biologicky rozložitelné a
nerozložitelné části na energetickém obsahu komunálního odpadu
prováděcí právní předpis,
- z biokapalin se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze
na elektřinu vyrobenou z biokapalin, které splňují kritéria udržitelnosti
stanovená prováděcím právním předpisem.
(6)
Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se nevztahuje na elektřinu
z obnovitelných zdrojů
- v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy
podle jiného právního předpisu8),
- vyrobenou ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu v období, pro
které Úřad podle odstavce 8 podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů
nestanoví,
- vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelného zdroje, který, má-li
formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti,
nemá vydány výlučně zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li
zahraniční osobou, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby
jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 %
základního kapitálu výrobce s uvedením zdroje, z něhož údaje
o velikosti podílu akcionářů vychází,
- vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů, který nesplní
některou z povinností podle § 11a odst. 1, 2 nebo 4, nebo nesplní
povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 6, odst. 7 písm. a),
8 nebo 9, nebo
- naměřenou měřicím zařízením, které
- zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu
výrobce, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího
zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly
v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné
naměřené hodnotě změnily, nebo
- vykazuje chyby měření ve prospěch výrobce a na kterém bylo buď
porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán
zásah do měřicího zařízení.
(7)
Rozsah a výši podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů stanoví Úřad
podle tohoto zákona v cenovém rozhodnutí.
(8)
V případě, že pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo
o dva roky dříve, než je rok, ve kterém se o podpoře elektřiny
z obnovitelných zdrojů rozhoduje, dosaženo nebo překonáno skutečnými
hodnotami výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů předpokládaných hodnot
výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovených v Národním akčním
plánu4) pro rok, ve kterém se o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů
rozhoduje, Úřad pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna
následujícího roku podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro tento rok
nestanoví. V případě vodních a větrných elektráren se pro porovnání
používají přepočtené hodnoty stanovené podle rozhodnutí Komise4).
(9)
Informace o dosažené hodnotě výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
podle odstavce 8 zveřejní Úřad do 30. května v Energetickém
regulačním věstníku.
(10)
Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů včetně elektřiny
pocházející z obnovitelného zdroje v případě společného spalování
obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje a biokapalin se vztahuje pouze
na elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu do
31. prosince 2013 včetně. Toto se netýká podpory výroby elektrické
energie využívající energii vody ve výrobnách elektřiny do instalovaného
výkonu 10 MW. V případě biokapalin se podpora vztahuje pouze na elektřinu
vyrobenou z biokapalin do 31. prosince 2013 včetně ve výrobnách
elektřiny uvedených do provozu do 31. prosince 2013 včetně.
(11)
Ustanovení odstavce 6 písm. c) se nepoužije pro výrobce elektřiny
z obnovitelného zdroje, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 %
základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce nebo obcí podle zákona
o obcích nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích.
(12)
Ustanovení odstavce 6 písm. c) se nevztahuje na výrobce, který vyrábí
elektřinu z obnovitelných zdrojů a jehož hlavním předmětem činnosti je
zemědělská výroba. Způsob určení hlavního předmětu činnosti
zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním
předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní
předpis.
Komentáře
Okamžik uvedení výrobny do provozu
0 0 0K Městskému soudu doputovala žaloba provozovatele FVE (Výrobce) na zrušení rozhodnutí Ústředního inspektorátu Státní energetické inspekce (SEI), kterým SEI Výrobci uložila pokuta za správní delikt podle zákona o cenách. Delikt měl spočívat v tom, že Výrobce účtoval výkupní ceny platné pro výrobny zprovozněné v roce 2010, byť podle názoru SEI měl účtovat ceny platné pro výrobny uvedené do provozu v roce 2011. Z rozhodnutí vyplývá, že zásadní právní otázkou bylo posouzení okamžiku uvedení výrobny do provozu. Okamžik uvedení výrobny do provozu je přitom rozhodný pro to, v jaké výši může Výrobce výkupní cenu nárokovat.
Podle názoru Výrobce byla výrobna zprovozněna v okamžiku, kdy disponoval platnou licencí na výrobu a kdy byla výrobna připojena k distribuční síti. SEI naopak trvá na tom, že k uvedeným podmínkám je nutné přidat ještě (i) skutečnou dodávku do sítě; a (ii) instalaci měřidla; teprve poté, kdy jsou tyto podmínky splněny – tvrdí SEI – je výrobna uvedena do provozu.
Soud potvrdil výklad, který zastává SEI. Z rozsudku nejsou zřejmé argumenty, které SEI a soud vedly k závěru, že pro uvedení výrobny do provozu je potřeba, aby výrobna měla instalované měřidlo.
Domnívám se, že posouzení okamžiku uvedení výrobny do provozu založené výhradně na podmínce instalace měřidla je neudržitelné. Na druhou stranu, podmínkou vzniku práva na podporu v závěru roku 2010 bylo, aby výrobce elektřinu vyrobil (i podle předchozí úpravy obsažené v zákoně číslo 180/2005 Sb. platilo, že podpora se vztahuje na vyrobenou elektřinu a povinností výrobce bylo nabídnout distributorovi elektřinu k výkupu a uzavřít s ním smlouvu o dodávce). Důležitým aspektem posouzení tedy bude, zda výrobna dodala do sítě, byť v minimálním rozsahu, již v okamžiku, kdy byla poprvé připojena k distribuční soustavě a zda bude taková dodávka považována za dostatečnou pro vznik práva na podporu v cenách platných pro výrobny zprovozněné v roce 2010.
Výrobce podal proti rozsudku Městského soudu kasační stížnost. Bude zajímavé, jak se Nejvyšší správní soud s otázkou okamžiku uvedení výrobny do provozu a souvisejícího vzniku práva na podporu vypořádá. Pokud by převážil výklad, který prosazuje SEI, znamenalo by to hrozbu významného snížení vyplácené podpory v případě výrobců, kteří dokončovali své projekty v závěru kalendářního roku, nestihli měřidla instalovat a v očích SEI nyní uplatňují podporu v neoprávněné výši. Odpovědnost výrobců za správní delikt podle zákona o cenách zaniká až uplynutím pětileté objektivní nebo tříleté subjektivní doby, během které SEI nezahájila správní řízení. Subjektivní doba začíná běžet v okamžiku, kdy se SEI dozvěděla o deliktu (v daném případě fakturace „nesprávné“ výkupní ceny), objektivní doba v okamžiku, kdy výrobce delikt spáchal.
Rozsudek Městského soudu v Praze (spisová značka 11 Af 57/2015) naleznete v příloze. Řízení o kasační stížnosti vede Nejvyšší správní soud pod spisovou značkou 9 As 333/2016.
Zatím žádné diskuzní příspěvky