(1)

Pro účely stanovení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů podle tohoto zákona se za elektřinu z obnovitelných zdrojů považuje elektřina vyrobená využitím obnovitelných zdrojů naměřená v předávacím místě výrobny elektřiny5) a distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo naměřená na svorkách generátoru a snížená o technologickou vlastní spotřebu elektřiny, anebo poměrná část elektřiny pocházející z obnovitelného zdroje v případě společného spalování obnovitelného zdroje a druhotného zdroje nebo neobnovitelného zdroje. Odebírá-li výrobce ke krytí technologické vlastní spotřeby elektřinu z přenosové nebo distribuční soustavy nebo z jiné výrobny elektřiny, je předmětem podpory elektřina v množství naměřeném v předávacím místě výrobny elektřiny a sníženém o množství elektřiny odebrané pro technologickou vlastní spotřebu.

(2)

Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se vztahuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky.

(3)

Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se stanoví s ohledem na předpokládané hodnoty výroby energie pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů pro jednotlivé roky do roku 2020 uvedené v Národním akčním plánu.

(4)

Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny využívajících obnovitelné zdroje, které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem, a na elektřinu uvedenou v odstavci 5. Požadavky na minimální účinnost užití energie se nestanoví pro výrobny elektřiny využívající geotermální energii, energii slunečního záření, energii větru a vody.

(5)

V případě elektřiny vyrobené

  1. spalováním obnovitelného zdroje je podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovena odlišně podle druhu a parametrů obnovitelného zdroje a způsobů jeho využití stanovených prováděcím právním předpisem,
  2. z biomasy nebo biokapalin se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou v zařízení schopném vyrábět elektřinu v kombinované výrobě elektřiny a tepla, na které ministerstvo vydalo osvědčení podle § 47,
  3. z bioplynu se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou v kombinované výrobě elektřiny a tepla, která využívá bioplyn vznikající alespoň ze 30 % z jiné biomasy, než je cíleně pěstovaná biomasa na orné půdě6) a na travním porostu6), a která zajistí efektivní využití pro alespoň 50 % primární energie biomasy, ze které je bioplyn vyroben; vlastní technologická spotřeba elektřiny a tepla výrobny elektřiny se přitom nezapočítává; způsob vykazování množství cíleně pěstované biomasy na orné půdě a na travním porostu při výrobě bioplynu stanoví prováděcí právní předpis,
  4. využitím energie slunečního záření se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kWp, která je umístěna na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru nemovitostí7); podporována je pouze elektřina vyrobená v jedné výrobně elektřiny do 30 kWp, která je umístěna na jedné střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru nemovitostí7),
  5. energetickým využitím komunálního odpadu se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biologicky rozložitelné části komunálního odpadu; v případě nevytříděného komunálního odpadu stanoví podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části na energetickém obsahu komunálního odpadu prováděcí právní předpis,
  6. z biokapalin se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biokapalin, které splňují kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem.
(6)

Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se nevztahuje na elektřinu z obnovitelných zdro­jů

  1. v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu8),
  2. vyrobenou ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu v období, pro které Úřad podle odstavce 8 podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nestanoví,
  3. vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelného zdroje, který, má-li formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výlučně zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu výrobce s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází,
  4. vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 1, 2 nebo 4, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 6, odst. 7 písm. a), 8 nebo 9, nebo
  5. naměřenou měřicím zařízením, které
  1. zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné naměřené hodnotě změnily, nebo
  2. vykazuje chyby měření ve prospěch výrobce a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.
(7)

Rozsah a výši podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů stanoví Úřad podle tohoto zákona v cenovém rozhodnutí.

(8)

V případě, že pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo o dva roky dříve, než je rok, ve kterém se o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů rozhoduje, dosaženo nebo překonáno skutečnými hodnotami výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů předpokládaných hodnot výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovených v Národním akčním plánu4) pro rok, ve kterém se o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů rozhoduje, Úřad pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna následujícího roku podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro tento rok nestanoví. V případě vodních a větrných elektráren se pro porovnání používají přepočtené hodnoty stanovené podle rozhodnutí Komise4).

(9)

Informace o dosažené hodnotě výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů podle odstavce 8 zveřejní Úřad do 30. května v Energetickém regulačním věstníku.

(10)

Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů včetně elektřiny pocházející z obnovitelného zdroje v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje a biokapalin se vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu do 31. prosince 2013 včetně. Toto se netýká podpory výroby elektrické energie využívající energii vody ve výrobnách elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW. V případě biokapalin se podpora vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biokapalin do 31. prosince 2013 včetně ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu do 31. prosince 2013 včetně.

(11)

Ustanovení odstavce 6 písm. c) se nepoužije pro výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce nebo obcí podle zákona o obcích nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích.

(12)

Ustanovení odstavce 6 písm. c) se nevztahuje na výrobce, který vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů a jehož hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba. Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.

Komentáře

K Městskému soudu doputovala žaloba provozovatele FVE (Výrobce) na zrušení rozhodnutí Ústředního inspektorátu Státní energetické inspekce (SEI), kterým SEI Výrobci uložila pokuta za správní delikt podle zákona o cenách. Delikt měl spočívat v tom, že Výrobce účtoval výkupní ceny platné pro výrobny zprovozněné v roce 2010, byť podle názoru SEI měl účtovat ceny platné pro výrobny uvedené do provozu v roce 2011. Z rozhodnutí vyplývá, že zásadní právní otázkou bylo posouzení okamžiku uvedení výrobny do provozu. Okamžik uvedení výrobny do provozu je přitom rozhodný pro to, v jaké výši může Výrobce výkupní cenu nárokovat.

Podle názoru Výrobce byla výrobna zprovozněna v okamžiku, kdy disponoval platnou licencí na výrobu a kdy byla výrobna připojena k distribuční síti. SEI naopak trvá na tom, že k uvedeným podmínkám je nutné přidat ještě (i) skutečnou dodávku do sítě; a (ii) instalaci měřidla; teprve poté, kdy jsou tyto podmínky splněny – tvrdí SEI – je výrobna uvedena do provozu.

Soud potvrdil výklad, který zastává SEI. Z rozsudku nejsou zřejmé argumenty, které SEI a soud vedly k závěru, že pro uvedení výrobny do provozu je potřeba, aby výrobna měla instalované měřidlo.

Domnívám se, že posouzení okamžiku uvedení výrobny do provozu založené výhradně na podmínce instalace měřidla je neudržitelné. Na druhou stranu, podmínkou vzniku práva na podporu v závěru roku 2010 bylo, aby výrobce elektřinu vyrobil (i podle předchozí úpravy obsažené v zákoně číslo 180/2005 Sb. platilo, že podpora se vztahuje na vyrobenou elektřinu a povinností výrobce bylo nabídnout distributorovi elektřinu k výkupu a uzavřít s ním smlouvu o dodávce). Důležitým aspektem posouzení tedy bude, zda výrobna dodala do sítě, byť v minimálním rozsahu, již v okamžiku, kdy byla poprvé připojena k distribuční soustavě a zda bude taková dodávka považována za dostatečnou pro vznik práva na podporu v cenách platných pro výrobny zprovozněné v roce 2010.

Výrobce podal proti rozsudku Městského soudu kasační stížnost. Bude zajímavé, jak se Nejvyšší správní soud s otázkou okamžiku uvedení výrobny do provozu a souvisejícího vzniku práva na podporu vypořádá. Pokud by převážil výklad, který prosazuje SEI, znamenalo by to hrozbu významného snížení vyplácené podpory v případě výrobců, kteří dokončovali své projekty v závěru kalendářního roku, nestihli měřidla instalovat a v očích SEI nyní uplatňují podporu v neoprávněné výši. Odpovědnost výrobců za správní delikt podle zákona o cenách zaniká až uplynutím pětileté objektivní nebo tříleté subjektivní doby, během které SEI nezahájila správní řízení. Subjektivní doba začíná běžet v okamžiku, kdy se SEI dozvěděla o deliktu (v daném případě fakturace „nesprávné“ výkupní ceny), objektivní doba v okamžiku, kdy výrobce delikt spáchal.

Rozsudek Městského soudu v Praze (spisová značka 11 Af 57/2015) naleznete v příloze. Řízení o kasační stížnosti vede Nejvyšší správní soud pod spisovou značkou 9 As 333/2016.


Zatím žádné diskuzní příspěvky
(1)

Pro účely stanovení podpory elektřiny z druhotných zdrojů podle tohoto zákona se za elektřinu z druhotných zdrojů považuje elektřina vyrobená využitím druhotných zdrojů naměřená v předávacím místě výrobny elektřiny5) a distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo naměřená na svorkách generátoru a snížená o technologickou vlastní spotřebu elektřiny, anebo poměrná část elektřiny pocházející z druhotného zdroje v případě společného spalování druhotného zdroje a obnovitelného zdroje nebo neobnovitelného zdroje a jestliže na elektřinu vyrobenou z druhotných zdrojů vydalo ministerstvo osvědčení o původu elektřiny z druhotných zdrojů. Odebírá-li výrobce ke krytí technologické vlastní spotřeby elektřinu z přenosové nebo distribuční soustavy nebo z jiné výrobny elektřiny, je předmětem podpory elektřina v množství naměřeném v předávacím místě výrobny elektřiny a sníženém o množství elektřiny odebrané pro technologickou vlastní spotřebu.

(2)

Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se vztahuje na výrobu elektřiny z druhotných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky.

(3)

Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se vztahuje na elektřinu vyrobenou v kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobnách elektřiny využívajících druhotné zdroje, které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem. V případě výroby elektřiny z degazačního plynu nebo důlního plynu není podmínkou pro podporu elektřiny kombinovaná výroba elektřiny a tepla.

(4)

V případě elektřiny vyrobené energetickým využíváním komunálního odpadu se podpora elektřiny z druhotných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z jeho biologicky nerozložitelné části při splnění podmínky podle odstavce 3.

(5)

Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se poskytuje na množství elektřiny vykázané výrobcem, a to v termínech, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu.

(6)

Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se nevztahuje na elektřinu

  1. z druhotných zdrojů v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu8),
  2. vyrobenou výrobcem elektřiny z druhotných zdrojů, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 1 nebo 4, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 6, nebo odst. 7 písm. a), nebo
  3. naměřenou měřicím zařízením, které
  1. zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné naměřené hodnotě změnily, nebo
  2. vykazuje chyby měření ve prospěch výrobce a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.
(7)

Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se nevztahuje na elektřinu vyrobenou výrobcem elektřiny z druhotného zdroje, který, má-li formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výlučně zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu výrobce s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází.

(8)

Ustanovení odstavce 7 se nepoužije pro výrobce elektřiny z druhotných zdrojů, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce nebo obcí podle zákona o obcích nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích.

(9)

Rozsah a výši podpory elektřiny z druhotných zdrojů stanoví Úřad podle tohoto zákona v cenovém rozhodnutí.

Komentáře

(1)

Pro účely stanovení podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle tohoto zákona se za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla považuje elektřina vyrobená ve společném procesu spojeném s dodávkou užitečného tepla v zařízení, na které ministerstvo vydalo osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, při jejíž výrobě se dosahuje úspory primární energie ve výši nejméně 10 % oproti oddělené výrobě elektřiny a tepla. V případě zařízení s instalovaným elektrickým výkonem nižším než 1 MW se za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla považuje elektřina, při jejíž výrobě se dosahuje kladné hodnoty úspory primární energie. Způsob výpočtu úspory primární energie stanoví prováděcí právní předpis.

(2)

Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se vztahuje na elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla vyrobenou ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky.

(3)

Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se poskytuje na množství elektřiny vykázané výrobcem, a to v termínech, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu.

(4)

Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se nevztahuje na elektřinu

  1. z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu8),
  2. vyrobenou výrobcem elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 3, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 7 písm. a), nebo
  3. naměřenou měřicím zařízením, které
  1. zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné naměřené hodnotě změnily, nebo
  2. vykazuje chyby měření ve prospěch výrobce a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.
(5)

Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se nevztahuje na elektřinu vyrobenou výrobcem elektřiny, který, má-li formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výlučně zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu výrobce s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází.

(6)

Ustanovení odstavce 5 se nepoužije pro výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce nebo obcí podle zákona o obcích nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích.

(7)

Rozsah a výši podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla stanoví Úřad podle tohoto zákona v cenovém rozhodnutí.

(8)

Ustanovení odstavce 5 se nepoužije pro výrobce, který vyrábí elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, jehož hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba. Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.

Komentáře

(1)

Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na svém licencí vymezeném území přednostně připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě výrobnu elektřiny z podporovaného zdroje za účelem přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny, pokud o to výrobce požádá a splňuje podmínky připojení stanovené jiným právním předpisem9), s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo distribuci nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy.

(2)

Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na vyžádání výrobce, jehož výrobna elektřiny z podporovaného zdroje má být připojena k distribuční soustavě nebo k přenosové soustavě, poskytnout informace nezbytné pro připojení, odhad nákladů souvisejících s připojením, lhůty pro přijetí a vyřízení žádosti o připojení a odhad doby nezbytné pro provedení připojení.

(3)

Právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen „podpora elektřiny“) podle tohoto zákona se vztahuje pouze na držitele licence na výrobu elektřiny, který vyrábí elektřinu z podporovaných zdrojů. U výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje trvá právo na podporu elektřiny po dobu životnosti výrobny elektřiny stanovené prováděcím právním předpisem ve znění účinném ke dni uvedení výrobny do provozu. Způsob a postup uvedení výrobny elektřiny do provozu stanoví prováděcí právní předpis.

(4)

Výrobce, který používá pro výrobu elektřiny palivo z biomasy, biokapaliny nebo bioplynu, je povinen uchovávat dokumenty a záznamy o použitém palivu po dobu 5 let a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, ministerstvu a operátorovi trhu.

(5)

Výrobce paliva, dodavatel paliva nebo dovozce paliva z biomasy, z biokapaliny nebo z bioplynu je povinen uchovávat úplné a pravdivé dokumenty a záznamy o použitých druzích biomasy, biokapalin a bioplynu a o způsobu jejich využití pro výrobu paliv v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, nejméně po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty a záznamy vznikly, a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, ministerstvu a operátorovi trhu.

(6)

Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen zaregistrovat předávací místo výrobny elektřiny vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, ke které vzniká nárok na podporu elektřiny podle tohoto zákona, připojené k jím provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k přenosové nebo distribuční soustavě jako výrobní předávací místo v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny v těchto údajích podle jiného právního předpisu10).

(7)

Doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny, které je povinen výrobce uchovávat podle jiných právních předpisů23), je povinen uchovávat i po lhůtě stanovené těmito právními předpisy v případě, že je příjemcem podpory podle tohoto zákona, a to po celou dobu trvání práva na podporu a po dobu následujících 5 let a na vyžádání je předložit Úřadu. Při změně vlastnictví je převodce nebo právní předchůdce povinen předat nabyvateli nebo právnímu nástupci doklady podle věty první nebo jejich kopie.

(8)

Výrobce je povinen operátorovi trhu sdělit výši investičních nákladů spojených s uvedením výrobny do provozu a výši nevratné investiční podpory z veřejných prostředků bez zbytečného odkladu po registraci zvolené formy podpory.

Komentáře

(1)

Podpora elektřiny se uskutečňuje formou zelených bonusů na elektřinu nebo výkupních cen.

(2)

Právo zvolit podporu elektřiny formou výkupních cen má pouze výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody, a to ve výrobně elektřiny o instalovaném výkonu do 10 MW včetně a ostatní výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výrobně elektřiny o instalovaném výkonu do 100 kW včetně. V ostatních případech, včetně elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem do 100 kW společně z obnovitelných zdrojů a neobnovitelných zdrojů, má výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů právo pouze na podporu elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu. Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů má právo, pokud je to v souladu s výše uvedeným, změnit formu podpory elektřiny podle odstavce 1 pouze k 1. lednu pro daný kalendářní rok.

(3)

Výrobce je povinen zaregistrovat prostřednictvím vykupujícího nebo povinně vykupujícího anebo přímo v systému operátora trhu zvolenou formu podpory elektřiny a její změnu.

(4)

Podporu elektřiny formou výkupních cen nelze v rámci jedné výrobny elektřiny kombinovat s podporou elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu.

(5)

Termíny a postup pro výběr formy podpory elektřiny a její změny a postup při registraci v systému operátora trhu stanoví prováděcí právní předpis.

(6)

V případě elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, z druhotných zdrojů nebo z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je možný souběh podpory elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu.

Komentáře

(1)

Zelený bonus na elektřinu je stanoven v Kč/MWh a poskytován v ročním nebo hodinovém režimu.

(2)

Pokud není výrobce subjektem zúčtování5) nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, je vykupující povinen převzít odpovědnost za odchylku11).

(3)

Pokud o to výrobce požádá, je operátor trhu povinen, na základě vyúčtování podle odstavce 6, hradit výrobci zelený bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla.

(4)

Podpora elektřiny formou zeleného bonusu na elektřinu

  1. vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající obnovitelné zdroje s instalovaným výkonem do 100 kW včetně nebo biologicky rozložitelnou část komunálního odpadu nebo vyrobenou společným spalováním obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje se poskytuje pouze v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinu,
  2. vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající obnovitelné zdroje s instalovaným výkonem nad 100 kW, s výjimkou biologicky rozložitelné části komunálního odpadu nebo vyrobenou společným spalováním obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, se poskytuje pouze v režimu hodinového zeleného bonusu na elektřinu,
  3. z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů se poskytuje pouze v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinu.
(5)

Výrobce má právo, pokud je to v souladu s odstavcem 4, změnit režim zeleného bonusu na elektřinu pouze k 1. lednu pro daný kalendářní rok v termínech a postupem pro výběr režimů zeleného bonusu na elektřinu podle prováděcího právního předpisu.

(6)

Vyúčtování zeleného bonusu na elektřinu se uskutečňuje na základě naměřených hodnot12) podle § 11a nebo v případech podle § 11a odst. 4 na základě vypočtených hodnot evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu.

Komentáře

(1)

Do doby rozhodnutí o výběru povinně vykupujícího je pro příslušné vymezené území povinně vykupujícím dodavatel poslední instance13). O výběru povinně vykupujícího informuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2)

Povinně vykupující je povinen vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora elektřiny, vyrobenou ve výrobně elektřiny nacházející se na jeho vymezeném území za podmínek podle § 11 a 12. Povinně vykupující nese odpovědnost za odchylku v předávacím místě výrobny elektřiny podle jiného právního předpisu11).

(3)

Vyúčtování povinně vykoupené elektřiny se provádí na základě naměřených hodnot12) podle § 11a evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu.

Komentáře

(1)

Základním časovým úsekem pro výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je 1 hodina.

(2)

Základním časovým úsekem pro vyhodnocování a zúčtování výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je 1 měsíc nebo jeho celé násobky. V případě výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW je základní časový úsek čtvrtletí.

(3)

Pokud výrobce hodlá nabídnout elektřinu povinně vykupujícímu, musí mu tuto skutečnost oznámit v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(4)

V případě dosažení záporné hodinové ceny je výrobce, který využívá podporu elektřiny formou výkupní ceny, povinen zápornou hodinovou cenu uhradit povinně vykupujícímu, a to za dodané množství elektřiny v dané hodině. Povinně vykupující je povinen o takových případech předem informovat výrobce v termínech a způsobem podle prováděcího právního předpisu.

(5)

V případech, kdy na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky, nevzniká výrobci, který využívá podporu elektřiny formou výkupní ceny nebo formou zeleného bonusu na elektřinu, v těchto hodinách k vyrobené elektřině nárok na podporu. Povinně vykupující nebo vykupující je povinen o takových případech předem informovat výrobce v termínech a způsobem podle prováděcího právního předpisu.

(6)

V případě podpory formou výkupní ceny, kdy je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je výkupní cena stanovená Úřadem, je povinen povinně vykupující uhradit operátorovi trhu rozdíl mezi hodinovou cenou a výkupní cenou stanovenou Úřadem. Způsob a postup stanovení rozdílu mezi hodinovou cenou a výkupní cenou a jeho úhrady operátorovi trhu stanoví prováděcí právní předpis.

(7)

V případě podpory formou zelených bonusů na elektřinu z obnovitelných zdrojů v hodinovém režimu, pokud výrobce nabídne elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů k výkupu povinně vykupujícímu, je povinen povinně vykupující uhradit výrobci rozdíl mezi výkupní cenou a zeleným bonusem na elektřinu. Případné vícenáklady povinně vykupujícího vyplývající z rozdílu mezi výkupní cenou a zeleným bonusem na elektřinu podle věty první tohoto odstavce Úřad zohlední v ceně za činnost povinně vykupujícího podle § 13 odst. 3.

(8)

V případě podpory v režimu hodinového zeleného bonusu podle odstavce 7, kdy je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je výkupní cena stanovená Úřadem, je výrobce povinen uhradit rozdíl mezi hodinovou cenou a výkupní cenou operátorovi trhu. Způsob a postup stanovení rozdílu mezi hodinovou cenou a výkupní cenou a jeho úhrady operátorovi trhu stanoví prováděcí právní předpis.

(9)

V případě podpory v režimu hodinového zeleného bonusu, kdy je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je výkupní cena stanovená Úřadem, nárok na zelený bonus nevzniká.

Komentáře

(1)

Výrobce je povinen na svůj náklad měřit

  1. za místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, nebo
  2. před místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje, jakož i měřit samostatně technologickou vlastní spotřebu elektřiny stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii.

Povinnost uvedená v předchozí větě pod písmeny a) a b) se nevztahuje na případy, kdy měření zajišťuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nebo kdy výrobce vypočítává vyrobené množství elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů podle odstavce 4. Měření technologické vlastní spotřeby elektřiny se nevyžaduje u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kWe včetně.

(2)

Výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje, který uplatňuje podporu elektřiny v režimu hodinového zeleného bonusu na elektřinu i na vyrobenou elektřinu, která nebyla dodána do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, je povinen měřit vyrobenou elektřinu s hodinovým průběhem výroby elektřiny z obnovitelného zdroje stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, a to způsobem, který stanoví jiný právní předpis12).

(3)

Výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je povinen měřit množství vyrobené elektřiny na svorkách generátoru, užitečné teplo a spotřebované palivo v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu.

(4)

Výrobce, který vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů společně s elektřinou z neobnovitelných zdrojů, je povinen měřit vyrobenou elektřinu stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii nebo vypočítat vyrobené množství elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis.

(5)

Výrobce je dále povinen

  1. udržovat a provozovat měřicí zařízení podle odstavců 1, 2 a 4 s platným ověřením podle zákona o metrologii,
  2. zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení podle odstavců 1 až 4 nebo do jeho součásti či příslušenství.
(6)

Výrobce, který vyrábí elektřinu společným spalováním obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, je povinen způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis, vykazovat operátorovi trhu a na vyžádání též Úřadu a ministerstvu

  1. zvlášť množství elektřiny z obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje,
  2. skutečné nabytí množství obnovitelného zdroje a jeho kvalitu a
  3. skutečné využití veškerého nabytého množství obnovitelného zdroje pro účely výroby elektřiny.
(7)

V případě podpory elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu je výrobce povinen

  1. předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené nebo vypočtené hodnoty a další údaje v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a předávacích míst výroben elektřiny a jejich evidenci podle prováděcího právního předpisu a případně další doplňující informace, týkající se předávaných naměřených nebo vypočtených hodnot; způsob, rozsah a termín předání a evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny a další údaje z podporovaných zdrojů využívajících formu podpory zeleným bonusem na elektřinu stanoví prováděcí právní předpis, a
  2. umožnit operátorovi trhu nebo jím písemně pověřené osobě přístup k měřidlu, které slouží pro měření vyrobené elektřiny z podporovaných zdrojů energie.
(8)

V případě podpory elektřiny formou výkupních cen je výrobce povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé údaje k jím provozované výrobně elektřiny v členění podle jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů a vést jejich evidenci podle prováděcího právního předpisu. Rozsah údajů a termín a způsob předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis.

(9)

V případě podpory elektřiny formou výkupních cen je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty v předávacím místě připojení výrobny elektřiny k provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě. Způsob, rozsah a termín předání a evidence naměřených hodnot elektřiny z obnovitelných zdrojů využívajících formu podpory výkupní cenou stanoví prováděcí právní předpis.

Komentáře

(1)

Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3 a § 4 odst. 3, 7 a 8 v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výkupní cenu samostatně pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů, popřípadě pro skupiny podle velikosti instalovaného výkonu výrobny elektřiny, nebo s ohledem na jejich umístění tak, aby při podpoře elektřiny vyrobené ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona

  1. bylo dosaženo patnáctileté doby prosté návratnosti investic za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou jednotku výkonu, účinnost využití primárního obsahu energie v obnovitelném zdroji, v případě výroben elektřiny využívajících biomasu, bioplyn nebo biokapaliny náklady na pořízení paliva a doba využití zařízení stanovených prováděcím právním předpisem,
  2. zůstala zachována výše výnosů za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů při podpoře od roku uvedení výrobny elektřiny do provozu po dobu trvání práva na podporu jako minimální s pravidelným ročním navýšením o 2 %; to neplatí pro výrobnu elektřiny využívající biomasu nebo bioplyn nebo biokapaliny; za uvedení výrobny elektřiny do provozu se považuje též ukončení rekonstrukce technologické části stávající výrobny elektřiny, nebo ukončení modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny; za rekonstrukci nebo modernizaci se nepovažuje oprava nebo údržba výrobny elektřiny dle požadavků na úpravy výrobny vyvolaných právními předpisy,
  3. byly případy dosažení záporné hodinové ceny podle § 11 odst. 4 a případy, kdy na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky podle § 11 odst. 5, zahrnuty pod písmeno a).
(2)

Pro podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3 a § 4 odst. 3, 7 a 8 v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na elektřinu a postup pro stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu tak, aby výše ročního zeleného bonusu na elektřinu pokryla pro daný druh obnovitelného zdroje alespoň rozdíl mezi výkupní cenou a očekávanou průměrnou roční hodinovou cenou a výše hodinového zeleného bonusu na elektřinu pokryla pro daný druh obnovitelného zdroje alespoň rozdíl mezi výkupní cenou a dosaženou hodinovou cenou. Způsob stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu a hodinové ceny stanoví prováděcí právní předpis.

(3)

V případech dosažení záporné hodinové ceny Úřad při stanovení postupu pro hodinový zelený bonus na elektřinu podle odstavce 2 postupuje tak, aby byla hodnota hodinového zeleného bonusu na elektřinu rovna nejvýše hodnotě hodinového zeleného bonusu na elektřinu při dosažení nulové hodinové ceny.

(4)

Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3, § 5 odst. 9 a § 6 odst. 7 v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na elektřinu pro podporu elektřiny z druhotných zdrojů s ohledem na druh druhotného zdroje, umístění a velikost instalovaného výkonu výrobny elektřiny, a pro podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s ohledem na umístění a velikost instalovaného elektrického výkonu výrobny elektřiny, použité primární palivo a provozní režim výrobny elektřiny. Úřad může stanovit odlišnou výši zeleného bonusu na elektřinu také pro rekonstruované výrobny elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Při stanovení zeleného bonusu na elektřinu pro podporu elektřiny z druhotných zdrojů a podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se nepoužijí a neplatí pravidla stanovená v ustanovení odstavců 1 a 2.

(5)

Úřad meziročně upravuje výši zelených bonusů na elektřinu k elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů v závislosti na změnách cen elektřiny na trhu, cen tepelné energie, cen primárních energetických zdrojů, efektivitě výroby a době využití výrobny elektřiny.

(6)

Úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory elektřiny tak, aby pro rok, kdy je výrobna elektřiny uvedena do provozu, činila výkupní cena nebo zelený bonus na elektřinu nejvýše 4 500 Kč/MWh.

(7)

Při stanovení výkupních cen, ročních zelených bonusů na elektřinu a postupu pro stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu a ceny za činnost povinně vykupujícího postupuje Úřad podle zákona o cenách.

Komentáře

(1)

Operátor trhu účtuje provozovateli regionální distribuční soustavy a provozovateli přenosové soustavy složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny ve výši, v jaké je povinen ji vyúčtovat provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy podle § 28 a provozovatel regionální distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy je povinen ji hradit operátorovi trhu. Způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav stanoví prováděcí právní předpis.

(2)

Povinně vykupující účtuje operátorovi trhu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za svoji činnost podle množství povinně vykupované elektřiny z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů evidovaných operátorem trhu podle § 10 odst. 3 a operátor trhu je povinen hradit rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za činnost povinně vykupujícího.

(3)

Výši ceny za činnost povinně vykupujícího stanovuje Úřad v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok. Způsob výpočtu ceny stanoví prováděcí právní předpis.

(4)

Právo účtovat podle odstavce 2 vzniká zaplacením výkupní ceny výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to v rozsahu naměřených nebo vypočtených hodnot podle § 11a evidovaných operátorem trhu.

Komentáře

09/12/2016 / Barbora Šafaříková

Výrobci energie neplatí za…

0

Poslední diskuze ke komentářům

ZoOOÚ § 4: Objektivní test a princip proporcionality

Osobně jsem považoval dosavadní přístup (subjektivní test) za rozumnější. Regulace je účinná, když…
01/12/2016 / Roman Kramařík

Poslední komentáře

ZVZ § 16: Stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek v souvislosti se…

V souvislosti se vznikem nového zadavatele odštěpením od stávajícího zadavatelského subjektu vzniká celá řada otízek v souvislosti se správným stanovením předpokládané hodnoty veřejných zakázek, na…
28/04/2017 / Marek Šimandl 0

ZoOHS § 16: Co lze považovat za nezákonný zásah?

ÚOHS (dále jen „žalovaný“) posuzoval spojení soutěžitelů UNIPETROL a ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, spočívající v úplném převzetí kontroly ze strany společnosti UNIPETROL (dále též „žalobce“) nad společností…
03/03/2017 / Eva Zorková 0

ZoOHS § 21b: Může být procesní úkon spočívající v upřesnění předmětu správního…

Nejvyšší správní soud se k této otázce vyjádřil ve svém rozsudku ze dne 3. 1. 2017, sp. zn. 2 As 260/2016. Okolnosti: ****ÚOHS (dále jen „žalovaný“) zahájil s několika soutěžiteli, mezi nimi i se…
06/02/2017 / Eva Zorková 0

Poslední diskuze k článkům

Prosincové plenární zasedání WP29: ČESKÉ NEOFICIÁLNÍ PŘEKLADY POKYNŮ WP29

Úřad včerejšího dne zveřejnil na svých webových stránkách své neoficiální překlady: (i) pokynů k…
11/01/2017 / Janka Brezániová

Adventní hitparáda právních zásad: A co třeba tahle:

Singularia non sunt extendenda, aneb že výjimky je třeba interpretovat restriktivně párkrát mi…
04/01/2017 / Consensus

Nejnovější judikatura

EnergZ § 4: NSS rozhodl ve věci týkající se licence na výrobu elektřiny pro…

Nejvyšší správní soud dnes shledal důvodnou kasační stížnost stěžovatelky FVE III Tuchlovice s. r. o. a zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž bylo zrušeno rozhodnutí o udělení licence na…
31/03/2017 / Petr Měšťánek 0

PoZE § 4: Okamžik uvedení výrobny do provozu

K Městskému soudu doputovala žaloba provozovatele FVE (Výrobce) na zrušení rozhodnutí Ústředního inspektorátu Státní energetické inspekce (SEI), kterým SEI Výrobci uložila pokuta za správní delikt…
02/01/2017 / Reglon 0

PoZE § 13: Výrobci energie neplatí za lokální spotřebu příspěvek na OZE

Okresní soud v Českých Budějovicích ve svém rozhodnutí č.j. 27 C 256/2015 – 205 potvrdil výklad, podle kterého nemusí výrobci energie z obnovitelných zdrojů platit z lokální spotřeby žádný příspěvek…
09/12/2016 / Barbora Šafaříková 0

Feedback