(1)
Dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání
soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), jejichž cílem
nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a
neplatné,4) pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nepovolí
prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Dohody, jejichž
dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za
zakázané.
(2)
Z dohod zakázaných podle odstavce 1 jsou zakázány zejména dohody,
jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže proto,
že obsahují ujednání o
- přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních
podmínkách,
- omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo
investic,
- rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů,
- tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění,
které věcně ani podle obchodních zvyklostí a zásad poctivého obchodního
styku s předmětem smlouvy nesouvisí,
- uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům při
shodném nebo srovnatelném plnění, jimiž jsou někteří soutěžitelé
v hospodářské soutěži znevýhodněni,
- tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky
spolupracovat se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim
budou jinak působit újmu (skupinový bojkot).
(3)
Týká-li se důvod zákazu jen části dohody, je zakázána a neplatná jen
tato část. Pokud však z povahy dohody, jejího obsahu, účelu nebo
z okolností, za nichž k ní došlo, vyplývá, že ji nelze od ostatního
obsahu oddělit, je zakázaná a neplatná celá dohoda.
(4)
Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, které
- přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře
technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům
přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích,
- neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení
cílů podle písmene a),
- neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné
části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.
(1)
Zákaz podle § 3 odst. 1 se nevztahuje na dohody, které nemohou mít vliv
na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle čl. 101 Smlouvy, avšak
splňují ostatní podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na
základě čl. 103 odst. 1 Smlouvy k provedení čl. 101 odst. 3 Smlouvy
příslušnými nařízeními Komise nebo Rady (dále jen „unijní blokové
výjimky“) anebo výjimkou pro oblast zemědělství5).
(2)
Úřad může povolit blokové výjimky i pro další druhy dohod, pokud je
prokázáno, že narušení soutěže, ke kterému by bloková výjimka vedla,
je převáženo výhodami pro jiné účastníky trhu, zejména pro
spotřebitele.
(3)
Úřad rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu výjimky podle
odstavce 1 nebo 2 odejme, pokud by v důsledku vývoje na trhu dohoda
podléhající takové výjimce nesplňovala podmínky stanovené v §
3 odst. 4.
(1)
Dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, jsou
horizontálními dohodami.
(2)
Dohody soutěžitelů, kteří působí na různých úrovních trhu zboží,
jsou vertikálními dohodami.
(3)
Za horizontální dohody se považují i smíšené dohody soutěžitelů,
kteří působí současně na téže horizontální úrovni i na různé
vertikální úrovni trhu zboží; v pochybnostech se má za to, že se jedná
o horizontální dohodu.
(1)
Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle § 3 až 5, že byla
uzavřena zakázaná dohoda, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto
rozhodnutím plnění dohody do budoucna zakáže.
(2)
Namísto rozhodnutí podle odstavce 1 Úřad rozhodne o zastavení
řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli
závazky ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, které jsou
dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním se
odstraní závadný stav, a že zakázaná dohoda neměla za následek
podstatné narušení hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může
Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění
těchto závazků. Jestliže Úřad neshledá navržené závazky
dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníkům a pokračuje
v řízení.
(3)
Závazky podle odstavce 2 mohou účastníci řízení písemně navrhnout
Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil písemné
vyrozumění, v němž Úřad sdělí základní skutkové okolnosti případu,
jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve
správním spise (dále jen „sdělení výhrad“); k pozdějším návrhům
přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele.
Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou
navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do
rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 nesmějí dohodu podle jejího původního
znění plnit.
(4)
Po zastavení řízení podle odstavce 2 může Úřad znovu zahájit
řízení podle odstavce 1, jestliže
- se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle
odstavce 2 rozhodné,
- soutěžitelé jednají v rozporu se svými závazky podle odstavce
2, nebo
- rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných
podkladů, údajů a informací.
Revue dobré regulatorní praxe
Komentáře
Judikatura potvrzuje dosavadní…
0 1 0