(1)

Úřad neprodleně oznámí zahájení řízení o povolení spojení v Obchodním věstníku a elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě, přičemž současně stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení.

(2)

Po zahájení řízení Úřad posoudí, zda spojení podléhá jeho povolení. Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 30 dnů od zahájení řízení rozhodnutí. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí. Zjistí-li Úřad, že spojení vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že jím vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, písemně to v téže lhůtě oznámí účastníkům řízení a sdělí, že pokračuje v řízení.

(3)

Nevydá-li Úřad rozhodnutí o návrhu na povolení spojení ve lhůtě podle odstavce 2 anebo účastníkům řízení písemně nesdělí, že z důvodů podle odstavce 2 pokračuje v řízení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.

(4)

Úřad může za podmínek stanovených Nařízením o fúzích13) požádat Komisi, aby řízení provedla a spojení posoudila sama. Do vydání rozhodnutí Komise, zda takové spojení sama posoudí, Úřad řízení přeruší. Pokud Komise rozhodne, že takové spojení sama posoudí, Úřad řízení zastaví.

(5)

Oznámí-li Úřad písemně účastníkům řízení podle odstavce 2, že pokračuje v řízení o návrhu na povolení spojení, je povinen vydat rozhodnutí do 5 měsíců od zahájení řízení. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí o spojení, platí, že uplynutím této lhůty spojení povolil.

(6)

Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavců 2 a 5 nezapočítává. Je-li rozhodnutí Úřadu o návrhu na povolení spojení zrušeno předsedou Úřadu nebo soudem, běží lhůty podle odstavců 2 a 5 znovu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí předsedy Úřadu nebo soudu.

(7)

Spojení lze zapsat do obchodního rejstříku až poté, co rozhodnutí Úřadu, kterým se povoluje spojení, nabude právní moci.

Komentáře

Krajský soud v Brně (KS) se k této otázce vyjádřil v rozsudku, který odmítl žalobu společnosti UNIPETROL, která napadla přípis Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), že řízení o povolení spojení přechází do tzv. druhé fáze, jako nezákonný zásah (rozsudek KS ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 29 A 87/2014).
ÚOHS posuzoval spojení soutěžitelů UNIPETROL a ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, spočívající v úplném převzetí kontroly ze strany společnosti UNIPETROL (žalobce) nad společností ČESKÁ RAFINÉRSKÁ; podle Úřadu se jednalo o změnu v kvalitě kontroly ze společné na výlučnou. Poté, co ÚOHS dospěl k závěru, že by toto spojení mohlo vzbuzovat vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, informoval žalobce o pokračování v řízení podrobným přezkumem dopadů spojení v tzv. druhé fázi. Žalobce nicméně uvedl, že se o spojení nejedná a že ÚOHS nebyl oprávněn posuzovat jeho dopady ve druhé fázi, ale měl rozhodnout o zastavení řízení. Obrátil se proto na KS s žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, který měl spočívat v pokračování v řízení. Pro úplnost se sluší doplnit, že ÚOHS následně spojení povolil.
Podle KS by se sice v případě oznámení o pokračování řízení v tzv. druhé fázi typově o nezákonný zásah jednat mohlo, v tomto případě se však nejednalo o zásah nezákonný. Posouzení spojení je v kompetenci ÚOHS a soud by do něj měl zasahovat jen v případě excesu; tak tomu však v tomto případě nebylo, neboť postup ÚOHS byl podle KS přesvědčivě odůvodněn. KS nadto doplnil, že tvrzení žalobce o tom, že se v dané věci nejedná o spojení a že postup ÚOHS je tím pádem nezákonný oslabuje fakt, že žalobce sám podal návrh na povolení spojení; pokud by došel k závěru, že se o spojení nejedná, mohl návrh vzít zpět, což by vedlo k okamžitému zastavení řízení.
KS konečně uvedl, že v případě rozsáhlých spojení je na soutěžitelích, aby počítali s tím, že přezkum jejich dopadů může trvat až 5 měsíců, a své podání s ohledem na to náležitě načasovali.

Z odůvodnění

*[Ž]alobce včas podanou žalobou brojil proti oznámení o pokračování v řízení […] vydanému dle § 16 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže, a tím proti postupu žalovaného, jenž tím „posunul“ řízení o povolení spojení soutěžitelů do tzv. druhé fáze místo toho, aby ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení vydal rozhodnutí o tom, že spojení nepodlého povolení žalovaného. Předmětná transakce dle žalobce nebyla spojením dle § 12 citovaného zákona, žalovaný proto k takovému postupu nebyl oprávněn.

[P]okračováním v řízení (a tím oddálením právní moci rozhodnutí o povolení) dochází k zásahu do veřejných subjektivních práv žalobce, ten je omezen ve svém právu podnikat a nakládat se svým majetkem.
Z právně teoretického hlediska by se mohlo jevit sporným, který z úkonů žalovaného […] může být zásahem ve smyslu § 82 s.ř.s., tedy zda jím může být oznámení o pokračování v řízení, či zda je takovým zásahem až samo pokračování v řízení. […] Soud má […] za to, jako o zásahu ve smyslu soudního řádu správního lze hovořit již o samotném oznámení o pokračování v řízení dle § 16 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže. Jedná se o procesní úkon správního orgánu učiněný v průběhu správního řízení, který však není rozhodnutím, a teoreticky může ze shora uvedených důvodů zasáhnout do veřejných subjektivních práv účastníka řízení.

Žalobce zastává názor, že daná transakce není spojením ve smyslu § 12 zákona o ochraně hospodářské soutěže […]. Tomuto tvrzení ovšem ubírá na váze fakt, že to byl právě žalobce, kdo podal návrh na povolení spojení. V případě, že návrh podal (třeba proto, že původně posuzoval transakci jinak), má možnost vzít tento návrh zpět. V případě zpětvzetí návrhu žalovaný nemůže pokračovat v řízení a toto musí zastavit dle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu.
Soutěžitel může návrh podat z procesní opatrnosti […]. V takovém případě musí nicméně čelit následkům svého podání – především musí počítat s tím, že svým návrhem „vyzval“ žalovaného k tomu, aby danou transakci posoudil, přičemž je zde „riziko“, že soutěžní orgán bude mít odlišný právní názor. […] Takový postup je ovšem zákonem předvídaný a soutěžitelům předem znám.

Soud si je vědom časového aspektu, na nějž žalobce upozornil. Zastává nicméně názor, že u tak významných transakcí, jež žalovaný v daném případě posuzuje, je otázka prodloužení správního řízení o maximálně čtyři měsíce upozaděna, poměříme-li možný dopad těchto transakcí na hospodářskou soutěž. Ostatně na tyto situace (hrozící újma z důvodu opožděného uskutečnění transakce) pamatuje § 18 odst. 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže, na jehož základě může žalovaný udělit výjimku ze zákazu uskutečňovat spojení před právní mocí rozhodnutí o povolení spojení.
Maximální délka správního řízení (pokud nastoupí i druhá fáze) je pět měsíců. Je tedy v prvé řadě na soutěžiteli, aby ve svém postupu zohlednil tuto možnou dobu trvání správního řízení a o povolení požádal s dostatečným předstihem. Koneckonců, soutěžitelé, kteří uskutečňují velké transakce v hodnotě několika miliard korun, jsou nepochybně zvyklí na několikaměsíční procesy vyjednávání o uzavírání smluv.

Primárně je k posouzení návrhu na povolení spojení povolán žalovaný coby ústřední správní orgán chránící hospodářskou soutěž. […] Soud zde musí být zdrženlivý a ochranu poskytnout jen výjimečně, shledá-li zjevný exces v postupu žalovaného. V opačném případě by za daných okolností nepřiměřeně zasahoval do činnosti žalovaného.
Zdejší soud je ovšem toho názoru, že o žádný takový exces v uvedené věci nejde. Žalobce je bezpochyby významným soutěžitelem v petrochemické oblasti. Sám [v žalobě] připustil možné splnění obratových notifikačních kritérií (ostatně o jejich splnění neměl pochyb ani v návrhu na zahájení řízení o povolení spojení dne 1. 8. 2014) a podal návrh na zahájení řízení o povolení spojení. Žalovaný již ve svém sdělení ze dne 8. 7. 2014 uvedl, že transakce dle jeho názoru představuje spojení, neboť žalobce jí má získat 100 % základního kapitálu společnosti ČRa a současně s tím i právo disponovat celou zpracovatelskou kapacitou této společnosti. V napadeném oznámení o pokračování v řízení pak žalovaný mj. konstatoval, že se jedná o spojení spočívající ve změně kvality kontroly nad společností ČRa ze strany žalobce ze společné (vykonávané se společností Eni) na výlučnou. Vznikem výlučné kontroly ze strany žalobce pozbývá otázka tzv. plné funkčnosti společnosti ČRa významu, neboť nadále bude společnost ČRa součástí jediného podnikatelského uskupení, tj. jediného soutěžitele, který bude schopen plně využít výrobní kapacitu ČRa […]. Argumentace žalovaného je nejen odůvodněná, ale zejména dostatečně přesvědčivá […].*

Zatím žádné diskuzní příspěvky
03/03/2017 / Eva Zorková

Co lze považovat za nezákonný…

0

Poslední diskuze ke komentářům

ZoOOÚ § 4: Objektivní test a princip proporcionality

Osobně jsem považoval dosavadní přístup (subjektivní test) za rozumnější. Regulace je účinná, když…
01/12/2016 / Roman Kramařík

Poslední komentáře

ZVZ § 16: Stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek v souvislosti se…

V souvislosti se vznikem nového zadavatele odštěpením od stávajícího zadavatelského subjektu vzniká celá řada otízek v souvislosti se správným stanovením předpokládané hodnoty veřejných zakázek, na…
28/04/2017 / Marek Šimandl 0

ZoOHS § 16: Co lze považovat za nezákonný zásah?

ÚOHS (dále jen „žalovaný“) posuzoval spojení soutěžitelů UNIPETROL a ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, spočívající v úplném převzetí kontroly ze strany společnosti UNIPETROL (dále též „žalobce“) nad společností…
03/03/2017 / Eva Zorková 0

ZoOHS § 21b: Může být procesní úkon spočívající v upřesnění předmětu správního…

Nejvyšší správní soud se k této otázce vyjádřil ve svém rozsudku ze dne 3. 1. 2017, sp. zn. 2 As 260/2016. Okolnosti: ****ÚOHS (dále jen „žalovaný“) zahájil s několika soutěžiteli, mezi nimi i se…
06/02/2017 / Eva Zorková 0

Poslední diskuze k článkům

Prosincové plenární zasedání WP29: ČESKÉ NEOFICIÁLNÍ PŘEKLADY POKYNŮ WP29

Úřad včerejšího dne zveřejnil na svých webových stránkách své neoficiální překlady: (i) pokynů k…
11/01/2017 / Janka Brezániová

Adventní hitparáda právních zásad: A co třeba tahle:

Singularia non sunt extendenda, aneb že výjimky je třeba interpretovat restriktivně párkrát mi…
04/01/2017 / Consensus

Nejnovější judikatura

EnergZ § 4: NSS rozhodl ve věci týkající se licence na výrobu elektřiny pro…

Nejvyšší správní soud dnes shledal důvodnou kasační stížnost stěžovatelky FVE III Tuchlovice s. r. o. a zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž bylo zrušeno rozhodnutí o udělení licence na…
31/03/2017 / Petr Měšťánek 0

PoZE § 4: Okamžik uvedení výrobny do provozu

K Městskému soudu doputovala žaloba provozovatele FVE (Výrobce) na zrušení rozhodnutí Ústředního inspektorátu Státní energetické inspekce (SEI), kterým SEI Výrobci uložila pokuta za správní delikt…
02/01/2017 / Reglon 0

PoZE § 13: Výrobci energie neplatí za lokální spotřebu příspěvek na OZE

Okresní soud v Českých Budějovicích ve svém rozhodnutí č.j. 27 C 256/2015 – 205 potvrdil výklad, podle kterého nemusí výrobci energie z obnovitelných zdrojů platit z lokální spotřeby žádný příspěvek…
09/12/2016 / Barbora Šafaříková 0

Feedback