(1)

Ke spojení soutěžitelů dochází fúzí dvou nebo více na trhu dříve samostatně působících soutěžitelů.

(2)

Za spojení soutěžitelů podle tohoto zákona se dále považuje, pokud jeden nebo více podnikatelů anebo jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují alespoň jednoho soutěžitele, získá možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují takového soutěžitele nebo jeho část kontrolovat.

(3)

Částí soutěžitele se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž soubor jmění soutěžitele, který slouží k provozování jeho činnosti a kterému lze jednoznačně přiřadit obrat dosažený prodejem zboží na relevantním trhu, i když netvoří samostatnou pobočku závodu.

(4)

Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména na základě

  1. vlastnického práva nebo práva užívání k závodu kontrolovaného soutěžitele nebo k části kontrolovaného soutěžitele, anebo
  2. práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitele.
(5)

Spojením je i založení soutěžitele, který je společně kontrolován více soutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky (dále jen „společně kontrolovaný soutěžitel“).

(6)

V míře, v jaké má založení společně kontrolovaného soutěžitele zakládajícího spojení podle odstavce 5 za svůj cíl nebo výsledek koordinaci soutěžního chování soutěžitelů jej kontrolujících, kteří zůstanou na trhu i nadále nezávislými, bude tato koordinace hodnocena v souladu s kritérii podle § 3.

(7)

Dvě a více spojení, která jsou vzájemně podmíněna a která spolu věcně, časově i personálně souvisejí, se posuzují jako spojení jediné.

(8)

Za spojení soutěžitelů se nepovažuje kvalifikovaná účast banky v právnické osobě vzniklá splacením emisního kurzu akcií započtením pohledávky banky za touto právnickou osobou, pokud je tato kvalifikovaná účast držena po dobu záchranné operace nebo finanční rekonstrukce této právnické osoby nejdéle po dobu 1 roku. Za spojení soutěžitelů podle odstavce 2 se rovněž nepovažuje, jestliže soutěžitelé, kteří jsou poskytovateli investičních služeb, získají přechodně, nejvýše na dobu 1 roku, podíly jiného soutěžitele za účelem jejich prodeje, pokud nevykonávají hlasovací práva spojená s těmito podíly s cílem určit nebo ovlivnit soutěžní chování kontrolovaného soutěžitele. Na návrh banky nebo soutěžitele, který je poskytovatelem investičních služeb, může Úřad dobu 1 roku prodloužit, pokud navrhovatel prokáže, že účelu, pro který nabyl účasti na jiném soutěžiteli, nemohlo být během této doby z objektivních důvodů dosaženo.

(9)

Za spojení soutěžitelů se rovněž nepovažuje přechod některých působností statutárních orgánů soutěžitelů na osoby vykonávající činnost podle zvláštních právních předpisů, např. likvidátora8) a insolvenčního správce.9)

Komentáře

Spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu, jestliže:

  1. celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, nebo
  2. čistý obrat dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky
  1. v případě spojení podle § 12 odst. 1 alespoň jedním z účastníků fúze,
  2. v případě spojení podle § 12 odst. 2 soutěžitelem nebo jeho části, nad nímž je získávána kontrola, nebo
  3. v případě spojení podle § 12 odst. 5 alespoň jedním ze soutěžitelů zakládajících společně kontrolovaného soutěžitele

je vyšší než 1 500 000 000 Kč a zároveň celosvětový čistý obrat dosažený za poslední účetní období dalším spojujícím se soutěžitelem je vyšší než 1 500 000 000 Kč.

Komentáře

(1)

Čistým obratem spojujících se soutěžitelů se rozumí čistý obrat dosažený jednotlivými soutěžiteli pouze při činnosti, která je předmětem jejich podnikání. Nejsou-li soutěžitelé podnikateli, rozumí se čistým obratem pouze obrat dosažený při činnosti, k níž byli založeni nebo kterou běžně vykonávají.

(2)

Do společného čistého obratu se zahrnují čisté obraty dosažené

  1. všemi spojujícími se soutěžiteli,
  2. osobami, které budou spojující se soutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a osobami, které jsou spojujícími se soutěžiteli kontrolovány,
  3. osobami, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a
  4. osobami, které jsou kontrolovány společně dvěma či více osobami uvedenými v písmenech a) až c).
(3)

Do společného čistého obratu spojujících se soutěžitelů se nezahrnuje ta část obratu, která byla dosažena prodejem zboží mezi spojujícími se soutěžiteli a osobami uvedenými v odstavci 2 písm. b), c) a d).

(4)

Spojuje-li se pouze část soutěžitele, do čistého obratu se zahrnuje pouze ta část obratu, kterého dosáhla spojující se část soutěžitele.

(5)

Došlo-li v průběhu 2 let mezi týmiž soutěžiteli ke dvěma a více spojením, posuzují se taková spojení společně jako spojení jedno.

(6)

U bank a úvěrových a jiných finančních institucí, s výjimkou pojišťoven,11) se čistým obratem rozumí součet výnosů, zejména výnosů z úroků, z cenných papírů a majetkových účastí, z poplatků a provizí a zisků z finančních operací. U pojišťoven se čistým obratem rozumí součet předepsaného pojistného podle všech uzavřených pojistných smluv.

Komentáře

(1)

Řízení o povolení spojení se zahájí na návrh.

(2)

Společný návrh na povolení spojení jsou povinni podat všichni soutěžitelé, kteří podle § 12 odst. 1, 2 a 5 se hodlají spojit fúzí, mají získat možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část nebo zakládají společně kontrolovaného soutěžitele.

(3)

Návrh na povolení spojení

  1. lze podat i před uzavřením smlouvy zakládající spojení nebo před získáním kontroly nad jiným soutěžitelem jiným způsobem,
  2. musí obsahovat odůvodnění a doklady osvědčující skutečnosti rozhodné pro spojení; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis (§ 26 odst. 1).
(4)

Řízení o povolení spojení je zahájeno dnem, kdy byl Úřadu doručen návrh na povolení spojení obsahující všechny náležitosti podle odstavce 3. Pokud návrh takové náležitosti neobsahuje, může Úřad na základě posouzení doručených podkladů vydat pouze písemné stanovisko, zda se jedná o spojení podléhající povolení podle tohoto zákona a je třeba návrh doplnit.

Komentáře

(1)

Úřad neprodleně oznámí zahájení řízení o povolení spojení v Obchodním věstníku a elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě, přičemž současně stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení.

(2)

Po zahájení řízení Úřad posoudí, zda spojení podléhá jeho povolení. Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 30 dnů od zahájení řízení rozhodnutí. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí. Zjistí-li Úřad, že spojení vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že jím vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, písemně to v téže lhůtě oznámí účastníkům řízení a sdělí, že pokračuje v řízení.

(3)

Nevydá-li Úřad rozhodnutí o návrhu na povolení spojení ve lhůtě podle odstavce 2 anebo účastníkům řízení písemně nesdělí, že z důvodů podle odstavce 2 pokračuje v řízení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.

(4)

Úřad může za podmínek stanovených Nařízením o fúzích13) požádat Komisi, aby řízení provedla a spojení posoudila sama. Do vydání rozhodnutí Komise, zda takové spojení sama posoudí, Úřad řízení přeruší. Pokud Komise rozhodne, že takové spojení sama posoudí, Úřad řízení zastaví.

(5)

Oznámí-li Úřad písemně účastníkům řízení podle odstavce 2, že pokračuje v řízení o návrhu na povolení spojení, je povinen vydat rozhodnutí do 5 měsíců od zahájení řízení. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí o spojení, platí, že uplynutím této lhůty spojení povolil.

(6)

Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavců 2 a 5 nezapočítává. Je-li rozhodnutí Úřadu o návrhu na povolení spojení zrušeno předsedou Úřadu nebo soudem, běží lhůty podle odstavců 2 a 5 znovu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí předsedy Úřadu nebo soudu.

(7)

Spojení lze zapsat do obchodního rejstříku až poté, co rozhodnutí Úřadu, kterým se povoluje spojení, nabude právní moci.

Komentáře

Krajský soud v Brně (KS) se k této otázce vyjádřil v rozsudku, který odmítl žalobu společnosti UNIPETROL, která napadla přípis Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), že řízení o povolení spojení přechází do tzv. druhé fáze, jako nezákonný zásah (rozsudek KS ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 29 A 87/2014).
ÚOHS posuzoval spojení soutěžitelů UNIPETROL a ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, spočívající v úplném převzetí kontroly ze strany společnosti UNIPETROL (žalobce) nad společností ČESKÁ RAFINÉRSKÁ; podle Úřadu se jednalo o změnu v kvalitě kontroly ze společné na výlučnou. Poté, co ÚOHS dospěl k závěru, že by toto spojení mohlo vzbuzovat vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, informoval žalobce o pokračování v řízení podrobným přezkumem dopadů spojení v tzv. druhé fázi. Žalobce nicméně uvedl, že se o spojení nejedná a že ÚOHS nebyl oprávněn posuzovat jeho dopady ve druhé fázi, ale měl rozhodnout o zastavení řízení. Obrátil se proto na KS s žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, který měl spočívat v pokračování v řízení. Pro úplnost se sluší doplnit, že ÚOHS následně spojení povolil.
Podle KS by se sice v případě oznámení o pokračování řízení v tzv. druhé fázi typově o nezákonný zásah jednat mohlo, v tomto případě se však nejednalo o zásah nezákonný. Posouzení spojení je v kompetenci ÚOHS a soud by do něj měl zasahovat jen v případě excesu; tak tomu však v tomto případě nebylo, neboť postup ÚOHS byl podle KS přesvědčivě odůvodněn. KS nadto doplnil, že tvrzení žalobce o tom, že se v dané věci nejedná o spojení a že postup ÚOHS je tím pádem nezákonný oslabuje fakt, že žalobce sám podal návrh na povolení spojení; pokud by došel k závěru, že se o spojení nejedná, mohl návrh vzít zpět, což by vedlo k okamžitému zastavení řízení.
KS konečně uvedl, že v případě rozsáhlých spojení je na soutěžitelích, aby počítali s tím, že přezkum jejich dopadů může trvat až 5 měsíců, a své podání s ohledem na to náležitě načasovali.

Z odůvodnění

*[Ž]alobce včas podanou žalobou brojil proti oznámení o pokračování v řízení […] vydanému dle § 16 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže, a tím proti postupu žalovaného, jenž tím „posunul“ řízení o povolení spojení soutěžitelů do tzv. druhé fáze místo toho, aby ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení vydal rozhodnutí o tom, že spojení nepodlého povolení žalovaného. Předmětná transakce dle žalobce nebyla spojením dle § 12 citovaného zákona, žalovaný proto k takovému postupu nebyl oprávněn.

[P]okračováním v řízení (a tím oddálením právní moci rozhodnutí o povolení) dochází k zásahu do veřejných subjektivních práv žalobce, ten je omezen ve svém právu podnikat a nakládat se svým majetkem.
Z právně teoretického hlediska by se mohlo jevit sporným, který z úkonů žalovaného […] může být zásahem ve smyslu § 82 s.ř.s., tedy zda jím může být oznámení o pokračování v řízení, či zda je takovým zásahem až samo pokračování v řízení. […] Soud má […] za to, jako o zásahu ve smyslu soudního řádu správního lze hovořit již o samotném oznámení o pokračování v řízení dle § 16 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže. Jedná se o procesní úkon správního orgánu učiněný v průběhu správního řízení, který však není rozhodnutím, a teoreticky může ze shora uvedených důvodů zasáhnout do veřejných subjektivních práv účastníka řízení.

Žalobce zastává názor, že daná transakce není spojením ve smyslu § 12 zákona o ochraně hospodářské soutěže […]. Tomuto tvrzení ovšem ubírá na váze fakt, že to byl právě žalobce, kdo podal návrh na povolení spojení. V případě, že návrh podal (třeba proto, že původně posuzoval transakci jinak), má možnost vzít tento návrh zpět. V případě zpětvzetí návrhu žalovaný nemůže pokračovat v řízení a toto musí zastavit dle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu.
Soutěžitel může návrh podat z procesní opatrnosti […]. V takovém případě musí nicméně čelit následkům svého podání – především musí počítat s tím, že svým návrhem „vyzval“ žalovaného k tomu, aby danou transakci posoudil, přičemž je zde „riziko“, že soutěžní orgán bude mít odlišný právní názor. […] Takový postup je ovšem zákonem předvídaný a soutěžitelům předem znám.

Soud si je vědom časového aspektu, na nějž žalobce upozornil. Zastává nicméně názor, že u tak významných transakcí, jež žalovaný v daném případě posuzuje, je otázka prodloužení správního řízení o maximálně čtyři měsíce upozaděna, poměříme-li možný dopad těchto transakcí na hospodářskou soutěž. Ostatně na tyto situace (hrozící újma z důvodu opožděného uskutečnění transakce) pamatuje § 18 odst. 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže, na jehož základě může žalovaný udělit výjimku ze zákazu uskutečňovat spojení před právní mocí rozhodnutí o povolení spojení.
Maximální délka správního řízení (pokud nastoupí i druhá fáze) je pět měsíců. Je tedy v prvé řadě na soutěžiteli, aby ve svém postupu zohlednil tuto možnou dobu trvání správního řízení a o povolení požádal s dostatečným předstihem. Koneckonců, soutěžitelé, kteří uskutečňují velké transakce v hodnotě několika miliard korun, jsou nepochybně zvyklí na několikaměsíční procesy vyjednávání o uzavírání smluv.

Primárně je k posouzení návrhu na povolení spojení povolán žalovaný coby ústřední správní orgán chránící hospodářskou soutěž. […] Soud zde musí být zdrženlivý a ochranu poskytnout jen výjimečně, shledá-li zjevný exces v postupu žalovaného. V opačném případě by za daných okolností nepřiměřeně zasahoval do činnosti žalovaného.
Zdejší soud je ovšem toho názoru, že o žádný takový exces v uvedené věci nejde. Žalobce je bezpochyby významným soutěžitelem v petrochemické oblasti. Sám [v žalobě] připustil možné splnění obratových notifikačních kritérií (ostatně o jejich splnění neměl pochyb ani v návrhu na zahájení řízení o povolení spojení dne 1. 8. 2014) a podal návrh na zahájení řízení o povolení spojení. Žalovaný již ve svém sdělení ze dne 8. 7. 2014 uvedl, že transakce dle jeho názoru představuje spojení, neboť žalobce jí má získat 100 % základního kapitálu společnosti ČRa a současně s tím i právo disponovat celou zpracovatelskou kapacitou této společnosti. V napadeném oznámení o pokračování v řízení pak žalovaný mj. konstatoval, že se jedná o spojení spočívající ve změně kvality kontroly nad společností ČRa ze strany žalobce ze společné (vykonávané se společností Eni) na výlučnou. Vznikem výlučné kontroly ze strany žalobce pozbývá otázka tzv. plné funkčnosti společnosti ČRa významu, neboť nadále bude společnost ČRa součástí jediného podnikatelského uskupení, tj. jediného soutěžitele, který bude schopen plně využít výrobní kapacitu ČRa […]. Argumentace žalovaného je nejen odůvodněná, ale zejména dostatečně přesvědčivá […].*

Zatím žádné diskuzní příspěvky
03/03/2017 / Eva Zorková

Co lze považovat za nezákonný…

0
(1)

Zjednodušený návrh na povolení spojení, obsahující náležitosti podle § 15 odst. 3 písm. b) (dále jen „zjednodušené řízení“), může být podán v případě spojení, kdy

  1. žádný ze soutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na stejném relevantním trhu, případně je jejich společný podíl na takovém trhu menší než 15 %, a zároveň žádný ze soutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na trhu vertikálně navazujícím na relevantní trh, na kterém působí jiný z těchto soutěžitelů, případně je jejich podíl na každém takovém trhu menší než 25 %, nebo
  2. soutěžitel nabývá výlučnou kontrolu nad jiným soutěžitelem nebo jeho částí, ve kterém se dosud podílel na společné kontrole.
(2)

Úřad neprodleně oznámí zahájení zjednodušeného řízení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě a stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení; § 16 odst. 1 se nepoužije.

(3)

Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 20 dnů od zahájení řízení rozhodnutí ve věci. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu, ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí; odůvodnění rozhodnutí obsahuje označení spojujících se soutěžitelů, relevantního trhu, případně sektoru, v němž spojující se soutěžitelé působí, a důvody, pro které rozhodnutí bylo vydáno ve zjednodušeném řízení. Zjistí-li Úřad, že by spojení mohlo vzbuzovat vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, vyzve do 20 dnů účastníky řízení, aby podali úplný návrh na povolení spojení; lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 2 začíná běžet ode dne doručení úplného návrhu na povolení spojení Úřadu.

(4)

Pokud Úřad ve lhůtě podle odstavce 3 nevydá rozhodnutí o tom, že spojení nepodléhá jeho povolení nebo rozhodnutí o povolení spojení anebo nevyzve účastníky řízení, aby podali úplný návrh na povolení spojení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.

(5)

Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůty podle odstavce 3 nezapočítává.

(6)

Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se ve zjednodušeném řízení podle obecných ustanovení o posuzování spojení.

Komentáře

(1)

Při rozhodování o návrhu na povolení spojení Úřad posuzuje zejména potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční sílu, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou k prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži.

(2)

Rozhodnutí o povolení spojení se vztahuje rovněž na taková omezení hospodářské soutěže, která soutěžitelé uvedli v návrhu na povolení spojení a která se spojením přímo souvisejí a jsou nezbytná k jeho uskutečnění.

(3)

Úřad spojení nepovolí, pokud by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich. Pokud společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.

(4)

Úřad může povolení spojení podmínit závazky, které ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže Úřadu navrhli spojující se soutěžitelé před zahájením řízení o povolení spojení nebo v jeho průběhu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy bylo poslednímu z účastníků řízení doručeno sdělení výhrad. K pozdějším návrhům závazků nebo změnám jejich obsahu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele, pokud budou doručeny Úřadu do 15 dnů po skončení lhůty podle věty prvé tohoto ustanovení. Navrhnou-li spojující se soutěžitelé tyto závazky v průběhu prvních 30 dnů řízení, prodlužuje se lhůta podle § 16 odst. 2 o 15 dnů. Navrhnou-li spojující se soutěžitelé tyto závazky poté, kdy jim Úřad podle § 16 odst. 2 sdělil, že v řízení pokračuje, prodlužuje se lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 5 o 15 dnů. Pokud Úřad podmíní povolení spojení splněním závazků navržených soutěžiteli, může rozhodnutím stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.

Komentáře

(1)

Před podáním návrhu na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje, nesmí být spojení soutěžiteli uskutečňováno.

(2)

Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na uskutečňování spojení, k němuž má dojít na základě veřejné nabídky převzetí účastnických cenných papírů nebo na základě sledu operací s cennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu19), v jejichž důsledku je kontrola nabyta od různých subjektů, za předpokladu, že byl neprodleně podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a že hlasovací práva spojená s těmito cennými papíry nejsou vykonávána; tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 3 a 4.

(3)

Úřad může na návrh soutěžitelů rozhodnout o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení podle odstavce 1, jestliže jim nebo třetím osobám jinak hrozí závažná škoda nebo jiná závažná újma. Návrh na povolení výjimky mohou soutěžitelé podat současně s úplným návrhem na povolení spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) nebo kdykoli v průběhu řízení. Návrh musí být písemný, odůvodněný a musí z něj vyplývat, v jakém rozsahu se o udělení výjimky žádá. Úřad může účastníky řízení písemně vyzvat, aby uvedli další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení výjimky nebo o takových skutečnostech předložili další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavce 4 nezapočítává.

(4)

O návrhu na povolení výjimky podle odstavce 3 Úřad rozhodne neprodleně, nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení. Při rozhodování o povolení výjimky Úřad vezme v úvahu kromě škody a jiné újmy následky výjimky na hospodářskou soutěž na relevantním trhu. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí, platí, že výjimka byla povolena. Úřad může rozhodnout o udělení výjimky rovněž ve vztahu k některým úkonům, kterých se návrh týkal; ve zbytku Úřad návrh zamítne. Úřad může v rozhodnutí o povolení výjimky stanovit podmínky a omezení ve prospěch zachování účinné soutěže.

(5)

Pokud Úřad zjistí, že spojení bylo uskutečněno v rozporu s pravomocným rozhodnutím Úřadu, rozhodne o opatřeních nezbytných k obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Za tím účelem Úřad zejména uloží soutěžitelům povinnost prodat soutěžitele nebo jeho část, nad nímž získali možnost kontroly, anebo povinnost zrušit smlouvu, na jejímž základě ke spojení došlo, případně provést jiná přiměřená opatření, která jsou nezbytná k obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Úřad může takové rozhodnutí vydat i tehdy, pokud zjistí, že bylo uskutečněno spojení, aniž byl podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1. Uložení opatření k obnově soutěže nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. d), e) nebo f) anebo § 22a odst. 1 písm. d), e) nebo f).

Komentáře

(1)

Úřad může zrušit rozhodnutí o povolení spojení, jestliže zjistí, že spojení povolil na základě podkladů, údajů a informací, za jejichž úplnost, správnost a pravdivost odpovídají účastníci řízení a které se ukázaly zcela nebo zčásti nepravdivé nebo neúplné, nebo povolení bylo dosaženo tím, že účastníci řízení uvedli Úřad v omyl, nebo pokud neplní podmínky, omezení nebo závazky, kterými Úřad podmínil povolení.

(2)

Řízení o zrušení rozhodnutí o povolení spojení může Úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností uvedených v odstavci 1, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.

Komentáře


Poslední diskuze ke komentářům

ZoOOÚ § 4: Objektivní test a princip proporcionality

Osobně jsem považoval dosavadní přístup (subjektivní test) za rozumnější. Regulace je účinná, když…
01/12/2016 / Roman Kramařík

Poslední komentáře

ZVZ § 16: Stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek v souvislosti se…

V souvislosti se vznikem nového zadavatele odštěpením od stávajícího zadavatelského subjektu vzniká celá řada otízek v souvislosti se správným stanovením předpokládané hodnoty veřejných zakázek, na…
28/04/2017 / Marek Šimandl 0

ZoOHS § 16: Co lze považovat za nezákonný zásah?

ÚOHS (dále jen „žalovaný“) posuzoval spojení soutěžitelů UNIPETROL a ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, spočívající v úplném převzetí kontroly ze strany společnosti UNIPETROL (dále též „žalobce“) nad společností…
03/03/2017 / Eva Zorková 0

ZoOHS § 21b: Může být procesní úkon spočívající v upřesnění předmětu správního…

Nejvyšší správní soud se k této otázce vyjádřil ve svém rozsudku ze dne 3. 1. 2017, sp. zn. 2 As 260/2016. Okolnosti: ****ÚOHS (dále jen „žalovaný“) zahájil s několika soutěžiteli, mezi nimi i se…
06/02/2017 / Eva Zorková 0

Poslední diskuze k článkům

Prosincové plenární zasedání WP29: ČESKÉ NEOFICIÁLNÍ PŘEKLADY POKYNŮ WP29

Úřad včerejšího dne zveřejnil na svých webových stránkách své neoficiální překlady: (i) pokynů k…
11/01/2017 / Janka Brezániová

Adventní hitparáda právních zásad: A co třeba tahle:

Singularia non sunt extendenda, aneb že výjimky je třeba interpretovat restriktivně párkrát mi…
04/01/2017 / Consensus

Nejnovější judikatura

EnergZ § 4: NSS rozhodl ve věci týkající se licence na výrobu elektřiny pro…

Nejvyšší správní soud dnes shledal důvodnou kasační stížnost stěžovatelky FVE III Tuchlovice s. r. o. a zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž bylo zrušeno rozhodnutí o udělení licence na…
31/03/2017 / Petr Měšťánek 0

PoZE § 4: Okamžik uvedení výrobny do provozu

K Městskému soudu doputovala žaloba provozovatele FVE (Výrobce) na zrušení rozhodnutí Ústředního inspektorátu Státní energetické inspekce (SEI), kterým SEI Výrobci uložila pokuta za správní delikt…
02/01/2017 / Reglon 0

PoZE § 13: Výrobci energie neplatí za lokální spotřebu příspěvek na OZE

Okresní soud v Českých Budějovicích ve svém rozhodnutí č.j. 27 C 256/2015 – 205 potvrdil výklad, podle kterého nemusí výrobci energie z obnovitelných zdrojů platit z lokální spotřeby žádný příspěvek…
09/12/2016 / Barbora Šafaříková 0

Feedback