(1)

Řízení o povolení spojení a řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení se zahajují na základě návrhu; ostatní řízení podle tohoto zákona se zahajují z moci úřední.

(2)

Úřad může po předběžném prošetření věci podle § 20 odst. 1 písm. a) řízení z moci úřední nezahájit, není-li na jeho vedení veřejný zájem s ohledem na nízkou míru škodlivého účinku jednání na hospodářskou soutěž; přihlédne přitom zejména k povaze jednání a způsobu jeho provedení, významu dotčeného trhu a počtu dotčených spotřebitelů. O nezahájení řízení Úřad učiní písemný záznam, v němž uvede, proč řízení nezahájil.

Komentáře

(1)

V řízení o povolení spojení a v řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení jsou účastníkem řízení osoby, které jsou povinny podat návrh na povolení spojení (§ 15 odst. 2).

(2)

V ostatních případech jsou účastníky řízení ti, o jejichž právech a povinnostech stanovených tímto zákonem má být v řízení jednáno a rozhodnuto.

(3)

V řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, může Úřad omezit okruh účastníků řízení jen na tohoto soutěžitele.

(4)

Pokud právnická osoba, která je podezřelá z uzavření zakázané dohody, zneužití dominantního postavení nebo nedovoleného uskutečňování spojení zanikne, vede se řízení podle tohoto zákona s jejími právními nástupci.

Komentáře

Krajský soud v Brně (dále jen KS) se k této otázce vyjádřil v rozsudku ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 62 Af 52/2016

Okolnosti:
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) povolil svým rozhodnutím z roku 2014 spojení soutěžitelů UNIPETROL, a. s. a ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s. Následně předseda ÚOHS zamítl rozklad podaný žalobcem pro nepřípustnost, neboť dospěl k závěru, že žalobce není účastníkem řízení a není tedy oprávněn proti rozhodnutí ÚOHS podat rozklad. Žalobce následně podat žalobu ke KS v Brně.

Posouzení věci KS:
KS na prvním místě uvedl, že žaloba proti zamítavému rozhodnutí o rozkladu je věcně přípustná, zejména však KS posuzoval, zda žalobce byl účastníkem řízení o povolení spojení soutěžitelů, v němž bylo vydáno rozhodnutí o povolení spojení soutěžitelů, které žalobce napadl rozkladem. S ohledem na dřívější rozhodovací praxi NSS ve skutkově i právně obdobných případech, žalobce nelze za účastníka řízení o povolení spojení soutěžitelů považovat. Žalobce, který nebyl účastníkem řízení o spojení, pak ani nebyl oprávněn proti rozhodnutí o povolení spojení soutěžitelů podat rozklad. Předseda žalovaného tedy postupoval v souladu se zákonem, pokud rozklad podaný žalobcem jako nepřípustný zamítl.
Rovněž ZoOHS (v § 21a odst. 1) uvádí, že v řízení o povolení spojení a v řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení jsou účastníkem řízení osoby, které jsou povinny podat návrh na povolení spojení. V případě řízení o povolení spojení soutěžitelů (dle § 12 an ZoOHS), pak mají postavení účastníků řízení toliko spojující se soutěžitelé. Právě takovýto závěr je konstantně přijímán odbornou veřejností i judikaturou.
Na zákonnosti napadeného rozhodnutí nemůže mít žádný vliv ani to, že žalovaný rozhodl ve věci dříve, než vydal rozhodnutí o žalobcově žádosti o nahlédnutí do správního spisu. Jelikož žalobce nebyl účastníkem správního řízení o povolení spojení soutěžitelů, jeho žádost o nahlížení do správního spisu tedy měla samostatný procesní osud a nebylo potřebné čekat na vydání rozhodnutí o žalobcově žádosti o nahlédnutí do správního spisu.

Z odůvodnění:

[Přípustnost žaloby]
[J]edná se o žalobu podanou osobou k tomu oprávněnou […], neboť napadeným rozhodnutím byl zamítnut žalobcův rozklad proti rozhodnutí žalovaného […]. Žalobce přitom účastníkem správního řízení o rozkladu byl, neboť toto řízení bylo zahájeno na základě žalobcova návrhu – rozkladu. Napadeným rozhodnutím, kterým předseda žalovaného žalobcův rozklad zamítl jako nepřípustný, mohl být také žalobce zasažen ve svých právech. Jeho rozkladu totiž žalovaný nevyhověl, ani se jím věcně nezabýval […], ale zamítl jej jako nepřípustný s odůvodněním, že žalobce nebyl […] účastníkem řízení o povolení spojení soutěžitelů, a nebyl tak oprávněn rozklad proti rozhodnutí, jímž bylo spojení povoleno, vůbec podat.

[Oprávnění podat rozklad]
[S]právní řád umožňuje podat odvolání toliko účastníkovi řízení. […] [I] možnost podání rozkladu je obecně vázána na postavení účastníka správního řízení.
Podle § 21a odst. 1 ZOHS jsou v řízení o povolení spojení a v řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení účastníkem řízení osoby, které jsou povinny podat návrh na povolení spojení. V případě řízení o povolení spojení soutěžitelů […] mají tedy postavení účastníků řízení toliko spojující se soutěžitelé.
[Ž]alobce, který nebyl účastníkem řízení o spojení, nebyl oprávněn proti rozhodnutí o povolení spojení soutěžitelů podat rozklad. Předseda žalovaného tedy postupoval v souladu se zákonem, pokud žalobcem podaný rozklad jako nepřípustný zamítl.

[Účastník řízení]
V případě řízení o povolení spojení soutěžitelů podle§ 12 a násl. ZoOHS mají tedy postavení účastníků řízení toliko spojující se soutěžitelé. Právě uvedený závěr, zaujatý již k ZOHS účinnému ve znění do 31.8.2009, je přitom konstantně přijímán odbornou veřejností i judikaturou.. […]
[Oprávnění podat rozklad]
… žalobce, který nebyl účastníkem řízení o spojení, nebyl oprávněn proti rozhodnutí o povolení spojení soutěžitelů podat rozklad. Předseda žalovaného tedy postupoval v souladu se zákonem, pokud žalobcem podaný rozklad jako nepřípustný zamítl. Za této situace se zdejší soud nemohl zabývat v žalobě uplatněnými námitkami, jimiž žalobce věcně brojil proti povolení spojení soutěžitelů. Na zákonnosti napadeného rozhodnutí nemůže mít žádný vliv ani to, že žalovaný rozhodl ve věci dříve, než vydal rozhodnutí o žalobcově žádosti o nahlédnutí do správního spisu. Nosný závěr, že žalobce nebyl účastníkem správního řízení o povolení spojení soutěžitelů a jeho žádost o nahlížení do správního spisu tedy měla samostatný procesní osud, totiž obstojí….

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Ve sdělení výhrad Úřad informuje účastníky řízení rovněž o výši pokuty, kterou hodlá účastníkům řízení uložit. Po sdělení výhrad Úřad umožní účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které mohou účastníci řízení navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dní. K později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.

Komentáře

Nejvyšší správní soud se k této otázce vyjádřil ve svém rozsudku ze dne 3. 1. 2017, sp. zn. 2 As 260/2016.

Okolnosti:
****ÚOHS
(dále jen „žalovaný“) zahájil s několika soutěžiteli, mezi nimi i se společností Lesostavby Třeboň a. s. (dále jen „stěžovatel), správní řízení z důvodu podezření z uzavření kartelové dohody týkající se veřejných zakázek v oblasti stavebnictví. ÚOHS v průběhu správního řízení upřesnil předmět správního řízení, čímž došlo „mlčky“ k zúžení dříve opakovaně rozšiřovaného předmětu řízení.
Stěžovatel podal ke KS žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, jež dle stěžovatele spočíval v (pořadí třetím) upřesnění předmětu správního řízení vedeného před ÚOHS, jímž došlo „mlčky“ k zúžení dříve opakovaně rozšiřovaného předmětu řízení a fakticky k vyslovení neviny ve vztahu k dříve vytýkanému spáchání správních deliktů ve třinácti případech výběrových řízení. Dle stěžovatele se však nejednalo o pouhé upřesnění předmětu správního řízení, ale o nezákonné zúžení trestního obvinění, a tedy i konkludentní vyslovení neviny ke třinácti výběrovým řízením na stavební veřejnou zakázku. Upřesněním předmětu správního řízení došlo dle stěžovatele ke zkrácení stěžovatelových práv, když ve 13 prošetřovaných případech nebylo vysloveno, že stěžovatel zákon neporušil. To mj. dle stěžovatele znamená, že nebyla vytvořena překážka věci rozhodnuté a není tu překážka proti případnému opětovnému vedení správního řízení žalovaným. Stěžovatel musel efektivně vést obhajobu proti všem osmnácti případům, aniž by výsledkem bylo deklaratorní zjištění ve vztahu ke třinácti případům, že se porušení zákona nedopustil. Tím byl stěžovatel zkrácen v právu na spravedlivý proces, a zároveň stěžovatel neměl jiný účinný prostředek ochrany svých práv, které by mohl jako účastník řízení uplatnit.
KS usnesením stěžovatelovu žalobu odmítl. V napadeném usnesení zaujal KS právní názor, že žalobce brojí proti jednomu z procesních úkonů žalovaného v průběhu správního řízení, který je součástí procesního postupu. Podle KS lze procesní otázky včetně zahájení a vedení správního řízení zkoumat v rámci řízení o žalobě proti konečnému rozhodnutí; je zde tedy jiná procesní cesta ochrany účastníka správního řízení.

Posouzení věci NSS:
NSS konstatoval, že ochrany před nezákonným zásahem se může domáhat každý, kdo tvrdí, že jím byl zkrácen na svých právech. V dané věci je ovšem sporné, zda procesní úkon spočívající v upřesnění předmětu správního řízení může být považován za nezákonný zásah. Podrobení jednotlivých procesních úkonů přezkumu v rámci zásahové žaloby by vedlo k extrémním důsledkům spočívajícím ve znemožnění řádného průběhu takových řízení.
Dle dřívější judikatury NSS jednotlivé procesní úkony nelze považovat za nezákonné zásahy a ochrany před nimi se lze domáhat jen v rámci zkoumání zákonnosti vydaného rozhodnutí. Lze-li tedy předpokládat, že ve správním řízení bude vydáno rozhodnutí, pak v rámci žaloby proti němu lze zkoumat i zákonnost správního procesu. Žaloba proti rozhodnutí je zde tedy správnou cestou ochrany práv účastníka správního řízení.
Neobstojí názor stěžovatele, že zásahová žaloba mu na rozdíl od žaloby proti rozhodnutí umožňuje dosáhnout stavu před úkonem. Shledal-li by soud při přezkumu rozhodnutí nezákonnost v upřesnění předmětu správního řízení zasahující zákonnost konečného rozhodnutí, pak by v tomto směru při zrušení rozhodnutí zavázal správní orgán právním názorem stejného dopadu. Vždy je tedy podstatné, zda se jedná o řízení, které má být rozhodnutím ukončeno. Navíc soud v případě žaloby na ochranu proti nezákonnému zásahu, v níž není požadována pouze deklarace nezákonnosti zásahu, rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (dle § 87 odst. 1 SŘS); v té době již bylo ve věci vydáno rozhodnutí a možnost ochrany cestou žaloby proti rozhodnutí byla tedy nezpochybnitelná.
Co se týká možnosti podání zásahové žaloby, tato je přípustná v případech, kdy existuje vysoká intenzita zásahu do práv účastníka řízení, ale zejména nejistota, zda řízení bude ukončeno žalobou napadnutelným rozhodnutím. Tato nejistota je důvodem pro umožnění zásahové žaloby, neboť jinak by mohla nastat situace, že by účastník řízení zůstal zcela bez ochrany. Jinak je tomu však v případech, kde výsledkem řízení je rozhodnutí; tam lze veškeré nezákonnosti postupu napadnout v rámci žaloby podané proti rozhodnutí podle § 65 SŘS. V daném případě byl upřesněn předmět správního řízení a bezprostředně poté bylo vydáno sdělení výhrad, což je specifický prostředek ve správním řízení vedeném ÚOHS (dle § 21b ZoOHS), který je informací o shromáždění podkladů pro rozhodnutí a o jejich posouzení a současně i signálem o blízkém vydání rozhodnutí ve věci samé.

Z odůvodnění:
V dané věci je […] sporné, zda […] procesní úkon spočívající v upřesnění předmětu správního řízení může být považován za nezákonný zásah.
Podrobení jednotlivých procesních úkonů přezkumu v rámci zásahové žaloby by vedlo k extrémním důsledkům spočívajícím ve znemožnění řádného průběhu takových řízení. […] Je pravdou, že existují soudní rozhodnutí, která určitý postup či úkony správního orgánu předmětem zásahové žaloby již učinila […] (např. daňová kontrola, místní šetření v daňovém řízení, výzvy ke splnění určité povinnosti). Všem těmto případům je společná nejen intenzita zásahu do práv účastníka řízení, ale zejména nejistota, zda řízení bude ukončeno žalobou napadnutelným rozhodnutím. Tato nejistota je důvodem pro umožnění zásahové žaloby, neboť jinak by mohla nastat situace, že by účastník řízení zůstal zcela bez ochrany. V daném případě byl upřesněn předmět správního řízení a bezprostředně poté bylo vydáno sdělení výhrad, což je specifický prostředek ve správním řízení vedeném [žalovaným], který je […] signálem o blízkém vydání rozhodnutí ve věci samé.
Lze-li tedy předpokládat, že ve správním řízení bude vydáno rozhodnutí, pak v rámci žalob proti němu lze zkoumat i zákonnost správního procesu.
[T]aková žaloba byla stěžovatelkou podána. Bude úkolem krajského soudu v rámci tamního řízení o žalobě, aby se v mezích uplatněných žalobních námitek zabýval zákonností procesního postupu včetně dispozice žalovaného s předmětem řízení […].

Zatím žádné diskuzní příspěvky
(1)

Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství; spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje.

(2)

Na žádost Úřadu je osoba, které ochrana obchodního, bankovního nebo jiného obdobného zákonem chráněného tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové tajemství předložit i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje; pokud tak neučiní, má se za to, že jí předložené listiny obchodní, bankovní ani jiné obdobné zákonem chráněné tajemství neobsahují.

(3)

V řízeních o porušení povinnosti nebo zákazu podle § 3 odst. 1, § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1 může po sdělení výhrad účastník řízení nebo jeho zástupce nahlížet do těch částí spisu, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobným způsobem chráněné tajemství a kterými byl nebo bude prováděn důkaz, a to za předpokladu, že jsou předem seznámeni s následky porušení povinnosti mlčenlivosti o těchto skutečnostech a že o poučení je sepsán protokol, který podepíší. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.

(4)

Žádost o upuštění od uložení pokuty a žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 5, jakož i další podklady a informace, které byly v souvislosti s nimi Úřadu předloženy, se až do sdělení výhrad uchovávají mimo spis. To platí i pro výzvy a sdělení Úřadu, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal.

(5)

Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které obsahují žádost o upuštění od uložení pokuty a žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 5, jakož i další podklady a informace, které byly v souvislosti s nimi Úřadu předloženy; to platí i pro výzvy a sdělení Úřadu, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal; do takových částí spisu může za podmínek stanovených v odstavci 1 nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.

Komentáře

(1)

Pokud účastníci řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na ně vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.

(2)

Pokud účastníci řízení navrhnou závazky podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo § 17 odst. 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že splnění těchto závazků je dostatečné k obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, není Úřad povinen dokazovat, že tyto závazky nejsou dostatečné k obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže.

(3)

Pokud jej k tomu Úřad vyzve, je účastník řízení povinen navrhnout důkazy k prokázání plnění závazků podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo § 17 odst. 4, opatření uložených podle § 18 odst. 5 a opatření k nápravě podle § 20 odst. 4. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že takové závazky a opatření plněny nebyly.

Komentáře

(1)

Každý, kdo poskytuje Úřadu podklady a informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení (dále jen „obchodní záznamy“), je povinen poskytovat je úplné, správné a pravdivé.

(2)

Každý je povinen poskytnout Úřadu na jeho písemnou výzvu a ve stanovené lhůtě obchodní záznamy. Ve výzvě Úřad uvede ustanovení zákona, o které výzvu opírá, jaké obchodní záznamy požaduje, lhůtu, ve které mají být poskytnuty, a účel, pro který je požaduje, a upozorní na to, že za nesplnění povinnosti podle předchozí věty může uložit pořádkovou pokutu podle § 22c.

Komentáře

30/11/2016 / Barbora Šafaříková

Ani Komise se nemůže ptát na…

0
(1)

Soutěžitelé jsou povinni podrobit se šetření Úřadu na pozemcích a ve všech objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které užívají při své činnosti v hospodářské soutěži (dále jen „obchodní prostory“).

(2)

V rámci šetření jsou zaměstnanci Úřadu, případně další Úřadem pověřené osoby, oprávněni

  1. vstupovat do obchodních prostor soutěžitelů, u kterých šetření probíhá,
  2. ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,
  3. nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,
  4. kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,
  5. pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,
  6. požadovat od soutěžitele a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k němu, případně osob, které soutěžitel pověřil vykonávat v jeho prospěch určité činnosti, v nezbytném rozsahu součinnost nezbytnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.
(3)

Soutěžitel je povinen poskytnout Úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 2 a výkon těchto oprávnění strpět.

(4)

Za účelem šetření v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.

(5)

Šetření se provádí na základě písemného pověření vystaveného předsedou Úřadu nebo jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních předpisů Úřadu. Pověření musí obsahovat zejména jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále právní ustanovení, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor soutěžitele, v nichž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Úřadu, případně dalších Úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.

(6)

Před zahájením šetření sdělí Úřad soutěžiteli, v jehož obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ho o jeho právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pokuty.

(7)

Proti šetření v obchodních prostorách soutěžitelů lze podat žalobu.

(8)

Odstavce 1 až 7 se použijí obdobně i pro šetření v prostorách orgánů veřejné správy.

Komentáře

(1)

Je-li důvodné podezření, že se obchodní záznamy nacházejí v jiných než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou statutárními orgány soutěžitele nebo jejich členy nebo jsou k soutěžiteli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu (dále jen „jiné než obchodní prostory“), může šetření s předchozím souhlasem soudu probíhat i v takových prostorách.

(2)

Ustanovení o šetření na místě v obchodních prostorách se užijí obdobně, vyjma ustanovení § 21f odst. 2 písm. e) a odst. 8.

Komentáře

(1)

Pokud Úřad zahájí řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI tohoto zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 5.

(2)

Pokud Úřad provádí šetření podle čl. 20 odst. 6, čl. 21 odst. 4, čl. 22 odst. 1 nebo 2 Nařízení anebo čl. 12 odst. 1 nebo čl. 13 odst. 6 Nařízení o fúzích, postupuje podle hlav VI a VII tohoto zákona.

(3)

Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a ve stejné věci zahájí Komise řízení za účelem přijetí rozhodnutí podle hlavy III Nařízení, Úřad řízení zastaví.

(4)

Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a stejnou věcí se již zabývá nebo se začal zabývat soutěžní úřad jiného členského státu, může Úřad řízení zastavit nebo až do rozhodnutí takového soutěžního úřadu přerušit.

(5)

Při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních podle odstavců 1 a 2 postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII tohoto zákona.

(6)

Rozhodne-li Komise o provedení šetření podle čl. 21 Nařízení, podá Komise nebo Úřad u soudu návrh na zahájení řízení ve věcech ochrany hospodářské soutěže.

Komentáře

(1)

Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto údaje:

  1. příjmení,
  2. jméno, popřípadě jména,
  3. adresa místa pobytu,
  4. datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
  5. datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
  6. státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)

Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

  1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
  2. datum, místo a okres narození,
  3. rodné číslo,
  4. adresa místa trvalého pobytu,
  5. státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)

Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:

  1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
  2. datum, místo a stát narození,
  3. státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
  4. druh a adresa místa pobytu,
  5. počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
(4)

Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(5)

Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

Komentáře


Poslední diskuze ke komentářům

ZoOOÚ § 4: Objektivní test a princip proporcionality

Osobně jsem považoval dosavadní přístup (subjektivní test) za rozumnější. Regulace je účinná, když…
01/12/2016 / Roman Kramařík

Poslední komentáře

ZVZ § 16: Stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek v souvislosti se…

V souvislosti se vznikem nového zadavatele odštěpením od stávajícího zadavatelského subjektu vzniká celá řada otízek v souvislosti se správným stanovením předpokládané hodnoty veřejných zakázek, na…
28/04/2017 / Marek Šimandl 0

ZoOHS § 16: Co lze považovat za nezákonný zásah?

ÚOHS (dále jen „žalovaný“) posuzoval spojení soutěžitelů UNIPETROL a ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, spočívající v úplném převzetí kontroly ze strany společnosti UNIPETROL (dále též „žalobce“) nad společností…
03/03/2017 / Eva Zorková 0

ZoOHS § 21b: Může být procesní úkon spočívající v upřesnění předmětu správního…

Nejvyšší správní soud se k této otázce vyjádřil ve svém rozsudku ze dne 3. 1. 2017, sp. zn. 2 As 260/2016. Okolnosti: ****ÚOHS (dále jen „žalovaný“) zahájil s několika soutěžiteli, mezi nimi i se…
06/02/2017 / Eva Zorková 0

Poslední diskuze k článkům

Prosincové plenární zasedání WP29: ČESKÉ NEOFICIÁLNÍ PŘEKLADY POKYNŮ WP29

Úřad včerejšího dne zveřejnil na svých webových stránkách své neoficiální překlady: (i) pokynů k…
11/01/2017 / Janka Brezániová

Adventní hitparáda právních zásad: A co třeba tahle:

Singularia non sunt extendenda, aneb že výjimky je třeba interpretovat restriktivně párkrát mi…
04/01/2017 / Consensus

Nejnovější judikatura

EnergZ § 4: NSS rozhodl ve věci týkající se licence na výrobu elektřiny pro…

Nejvyšší správní soud dnes shledal důvodnou kasační stížnost stěžovatelky FVE III Tuchlovice s. r. o. a zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž bylo zrušeno rozhodnutí o udělení licence na…
31/03/2017 / Petr Měšťánek 0

PoZE § 4: Okamžik uvedení výrobny do provozu

K Městskému soudu doputovala žaloba provozovatele FVE (Výrobce) na zrušení rozhodnutí Ústředního inspektorátu Státní energetické inspekce (SEI), kterým SEI Výrobci uložila pokuta za správní delikt…
02/01/2017 / Reglon 0

PoZE § 13: Výrobci energie neplatí za lokální spotřebu příspěvek na OZE

Okresní soud v Českých Budějovicích ve svém rozhodnutí č.j. 27 C 256/2015 – 205 potvrdil výklad, podle kterého nemusí výrobci energie z obnovitelných zdrojů platit z lokální spotřeby žádný příspěvek…
09/12/2016 / Barbora Šafaříková 0

Feedback